knihovna - A. Lloyd: Naivní manželka

Thriller - žánr, který mi vyhovuje?

Ano, nejen detektivky a erotická všehochuť vládne mému vkusu. I thriller si získává stále větší a větší místo. A upřímně, najít opravdu dobrý, to je výzva! Dnes se o úspěch pokusí kniha Naivní manželka. Zaujme? Propadne? Autorka s knihou vyhrála v roce 2016 The Daily Mail and Penguin Random House First Novel competition. Na druhou stranu mám pocit, že v Americe je těch cen pro spisovatele přehršel. Ovšem v tomto směru se podrobněji neorientuji, proto zanechám rýpání a jdeme k podstatě dnešního příspěvku – recenze!

zdroj obrázku klik

Autor: Amy Lloyd

Původní název:  The Innocent Wife 

Nakladatelství:  Knihy Dobrovský

Žánr: thriller

Rok vydání: 2019 (originál – 2018)

Počet stran: 392

Série: ne

Edice: Knihy Omega

Překlad: Veronika Křemenová

Očekávání:

To neuhádnete – co člověk čeká od thrilleru? Napětí! Poutavost. Čtivost. Špetku strachu, trochu toho detektivního pátrání, maličko psychologického skoro až hororu. Mráz po zádech…

Skutečnost:

Dennis Danson byl před dvaceti lety v Red River County na Floridě zatčen za brutální vraždu jedenáctileté Holly Michaelsové. Teď je hlavním hrdinou natáčení jednoho dílu populárního dokumentárního seriálu, jenž pojednává o trestných činech podle skutečných událostí. Jeho tvůrci se snaží odhalovat pravdu a osvobozovat oběti justičních omylů… celá anotace klik sem.

Dojmy s knihy bych shrnula jedním podstatným jménem v množném čísle – rozpaky. A ne, nejde tu o můj oblíbený seriál z dětství, potažmo mládí Rozpaky kuchaře Svatopluka, nýbrž o rozpaky nad knihou Naivní manželka, o které skutečně nevím, co si mám myslet.

Nezačalo to špatně. Námět sám o sobě je nádhernou půdou, kterou stačí jen zalít, a všemu se bude perfektně dařit. Jenže to se tady nestalo. Přídavné jméno naivní dokonale vystihuje podstatu hlavní hrdinky Samanthy, protože pardon, ale takhle blbou ženskou postavu už jsem dlouho neviděla. Teda ona není blbá ve smyslu blbá, ona je jednoduše skutečně… k politování naivní.

Kniha a s ní celý příběh balancuje na hraně. Osobně bych ji neoznačila za thriller. Spíš drama. Ono je to složité. Nejspíš jsem náročná nebo přehnaně kritická, ovšem výborný thriller na pět hvězd si skutečně představuji jinak.

Čímž neříkám, že byla kniha špatná! V žádném případě! Měla jsem svou teorii. Část byla mylná a část seděla. Bavila mě gradace děje, postupné rozuzlování a dopátrávání se k úspěšnému konci (tedy jak pro koho – není tohle spoiler? Jejej!) Vadí mi ovšem práce s atmosférou. Autorka jako kdyby neuměla uchopit potenciál a využít všechny možnosti. Ano, pořád se něco děje a ano, postavy mají hloubku, vyvíjí se, dialogy fungují. Najdete si záporáky i ty, kterým fandit, jenže kde je ten thriller? Dennis je podivín, na kterého nemám názor ani po dočtení. Jistě, dvacet let ve vězení vás dostane, protože vyjdete ven a nic není jako dřív. Beru.

Ale Sam? Ta ženská má problém sama se sebou. Není mi vysloveně nesympatická, ale jako má mít správný chlap koule, tak ženská postava by měla být trochu… ženská. Sam buď fňukala, panikařila nebo chlastala. Dostatečně výmluvně hovoří i fakt, že nemám založenou ani jednu citaci a to se mi za x let zpátky ještě nestalo! Za skoro 400 stran jsem nenarazila na pár vět, které by si zasloužily vypíchnout a sdílet a teď mi někdo řekněte, čím to je? Četl někdo Naivní manželku? Jaký máte názor vy?

Vzato kolem a kolem vidím hodnocení na 3,5 hvězdy. Líbí se mi, že je děj prokládán citacemi z knih. Myšleno knih psaných o Dennisovi, ne reálných knih a jsou tam i dopisy, které si Sam s Dennisem vyměňovali. Příběh je propracovaný a má vrstvy, poutavost - ta nechybí. To, co mi chybí, je ta pomyslná třešinka na dortu, která vás utvrdí v tom, že kniha doopravdy stála za to. Vzbudila emoce a ne, že dočtete a váháte, jestli to bylo dobré či ne. Případně hledáte vhodná slova, kterými nějak kloudně výtisk zhodnotit.

Čili anotace slibovala, obal navnadil, prvních pár kapitol namlsalo, a potom člověk čekal… čekal… a pořád čekal… dočetl… a stále čekal… kdy to začne být ten skutečný mrazivý thriller. Buď jsem otupělá, nebo to byla skutečně slabota. Proto mě zajímá i váš názor. Nejsem vysloveně zklamaná, ovšem ani nadšená, čímž je naprosto jasné, že z mého pohledu jde o průměr. Něco ve smyslu průměrného dezertu po obědě, který vás nedonutil jít si přidat, ale ani běžet na toaletu. Zaplácnul bříško, které je spokojené, ale pro nášup si nepůjdete.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku a těším se na případnou další spolupráci ;-)