pátek 17. května 2019

knihovna - F. Magrin: Atlas duchů a příšer

Kampak nás tento atlas zavede? Aneb vydařené dětské knihy, které si užijí i dospěláci!


Věříte na duchy? Já rozhodně. Na příšery už méně, tedy pokud se bavíme o těch bájných. Ale na druhou stranu fantazie je krásná věc a rozhodně stojí za to ji podporovat. Navíc má knihou provázet sám Van Helsing a upřímně, na toho já slyším velice dobře. Takže, ať už je to kniha pro mládež či ne, zapomeňme na datum v občanském průkaze nebo jiném dokladu a pojďme si ji společně užít!

zdroj obrázku klik


Autor: Federica Magrin

Ilustrace: Laura Brenlla
Původní název:  The Atlas of Monsters and Ghosts 
Nakladatelství:  Knihy Dobrovský
Žánr: pro děti a mládež
Rok vydání: 2019 (originál – 2018)
Počet stran: 96
Série: není
Edice:  Knihy Omega
Překlad: Eva Procházková

Očekávání:

Nulové. Opravdu. Rozhoduji se instinktivně. Námět knihy i vzhled obálky mě upoutal. Na obsah jsem příliš nekoukala, stejně jako na anotaci a i kdyby ano, už bych si to nepamatovala.

Skutečnost:

Budete potřebovat veškerou svou odvahu a nejspíš i špetku šílenství, abyste mohli bo­jovat s pomstychtivými duchy, nepokojný­mi přízraky a těmi nejhrozivějšími netvory. Na konci tohoto neuvěřitelného dobrodruž­ství však budete moci hrdě prohlásit, že jste se utkali s každou nestvůrou na světě a stali se tak profesionálními lovci příšer! … celá anotace klik.

Začneme prvkem, který vás zaujme (případně upoutá) na první pohled. Nelze ho přehlédnout. Velikost knihy. Je obrovská! Upřímně, i já s ní zápasím, když ji chci číst v křesle a neumím si představit, jak by to zvládlo dítko. Muselo by být v posteli nebo sedět u stolu. Přijde mi, že to je trochu nedomyšlené, vzhledem k cílové skupině čtenářů. Možná přehnaně rýpu, ale z mého pohledu se věc jeví takto. Kniha je obří a těžší. Dá se to vnímat jako velké negativum? Ne. Rozhodně ne. Ovšem jako menší mínus rozhodně.

Kladně hodnotím skutečnost, že Atlas nebyl vytištěn v Číně, nýbrž v Itálii.

Ještě okamžik zůstaneme u formální stránky knihy. Rozčiluje mě jedna věc… tmavý text na tmavém podkladu. Prosím vás, pokud nad tím někdo přemýšlí – nedělejte stejnou chybu podruhé. Ano, vidím hůř, nicméně s tím podle mě budou mít potíže i ti, kdo vidí bezchybně. Protože dát na tmavě zelený, tmavě šedý nebo tmavě modrý podklad černý text, to je na pár facek! Lidi, ať už děláte cokoli, používejte mozky! Tu hlavu na krku nemáte proto, aby vám do něj nepršelo!

Přejdeme k obsahu. Ten je rozhodující.

Kniha je skutečně pojata jako atlas čili máte nejprve mapu kontinentu s vyznačenými místy výskytu jednotlivých příšer a poté následuje krátké povídání ke každému z nich. Oceňuji pestrost. Některé jsem znala, jiné ne – technicky vzato byl poměr starého a nového 50:50. Za mě by to pojetí mohlo být trochu obsáhlejší, ale na druhou stranu si můžete vybrat adepty na oblíbence a detailněji už zapátrat v jiných zdrojích a knihách. Pro dětskou fantazii je to seznámení se s pestrou škálou a za to tleskám.

Po první vlně menšího rozhořčení tak přichází spokojenost a nadšení z příjemného grafického zpracování. Ilustrace nejsou vysloveně dětské, ale ani vyumělkované a přehnané. Zlatá střední cesta a i tomu velice fandím. A rovněž palec hore za nový nápad. Pokud zavítáte do knihkupectví, zjistíte, že se to tam pestrými kousky jenom hemží a upoutat potencionálního čtenáře je čím dál těžší a těžší. Mně se libí nepřeplácaný vzhled, výstižný název a ano… ta velikost zmiňovaná v úvodu rozhodně upoutá rovněž.

Je mi také jasné, že se do knihy nevejdou všichni. Já osobně nejvíce postrádám Fantoma opery. To je přece duch, no ne? Ovšem to už bych rýpala zase moc a nic podobného si kniha nezaslouží. Naopak, vysloužila si krásné čtyři kachny/hvězdy, čestné místo na poličce, až ona polička bude, teď putuje do krabice a do garáže. Smutné, já vím, ale snad se brzy dočká nového bydlení a čestného místa mezi atlasy. Teď to vyznělo, jako kdybych snad těch atlasů měla celý zástup, ovšem co si tak matně vzpomínám – mám i s tímto celkem tři!

A protože hodnocení padlo, mám tu pro vás dnešní otázku: Jak to s duchy a příšerami máte vy? Věříte, nevěříte, fascinují vás? Ťukáte si na čelo? Ignorujete? Zaujala vás kniha?


Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku a těším se na případnou další spolupráci ;-)




2 komentáře:

  1. No a teď si vezmi, jak to vypadá, když se chci poňufat s mojí Berní rulou :D, ta velikost je neskutečná :D.
    Na duchy věřím od dětství, moje maminka je vidí, takže s vírou v ně nemám problém. Dokonce věřím i na mimozemšťany - zrovna včera mi kolegyně v práci vyprávěla, jak jako malá kreslila obrázky šišatých hlav. Jak se v noci budila propocená a bez pyžamka, které nemohli najít a které se záhadně objevovalo tak měsíc po tom. A když pak jednou v časopise viděla obrázky mimozemšťanů, málem zešílela strachy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ooo - Berní rula je taky solidní nářez! :D

      I já na duchy věřím. S ufouny jsem na vážkách, ale jo - něco tam venku určitě je, jinak by to slovy klasika bylo plýtvání místem!

      Páni - z toho neskutečně mrazí!

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)