Kampak nás tento atlas zavede? Aneb vydařené dětské knihy, které si užijí i dospěláci!
Věříte na duchy? Já
rozhodně. Na příšery už méně, tedy pokud se bavíme o těch bájných. Ale na
druhou stranu fantazie je krásná věc a rozhodně stojí za to ji podporovat.
Navíc má knihou provázet sám Van Helsing a upřímně, na toho já slyším velice
dobře. Takže, ať už je to kniha pro mládež či ne, zapomeňme na datum
v občanském průkaze nebo jiném dokladu a pojďme si ji společně užít!
zdroj obrázku klik
Autor: Federica
Magrin
Ilustrace: Laura
Brenlla
Původní název: The Atlas of Monsters and Ghosts
Žánr: pro
děti a mládež
Rok vydání: 2019 (originál – 2018)
Počet stran: 96
Série: není
Edice: Knihy Omega
Překlad: Eva
Procházková
Očekávání:
Nulové. Opravdu. Rozhoduji se instinktivně. Námět knihy i
vzhled obálky mě upoutal. Na obsah jsem příliš nekoukala, stejně jako na
anotaci a i kdyby ano, už bych si to nepamatovala.
Skutečnost:
Budete potřebovat
veškerou svou odvahu a nejspíš i špetku šílenství, abyste mohli bojovat s
pomstychtivými duchy, nepokojnými přízraky a těmi nejhrozivějšími netvory. Na
konci tohoto neuvěřitelného dobrodružství však budete moci hrdě prohlásit, že
jste se utkali s každou nestvůrou na světě a stali se tak profesionálními lovci
příšer! … celá anotace klik.
Začneme prvkem, který vás
zaujme (případně upoutá) na první pohled. Nelze ho přehlédnout. Velikost knihy.
Je obrovská! Upřímně, i já s ní zápasím, když ji chci číst v křesle a
neumím si představit, jak by to zvládlo dítko. Muselo by být v posteli
nebo sedět u stolu. Přijde mi, že to je trochu nedomyšlené, vzhledem
k cílové skupině čtenářů. Možná přehnaně rýpu, ale z mého pohledu se
věc jeví takto. Kniha je obří a těžší. Dá se to vnímat jako velké negativum?
Ne. Rozhodně ne. Ovšem jako menší mínus rozhodně.
Kladně hodnotím skutečnost,
že Atlas nebyl vytištěn v Číně, nýbrž v Itálii.

Přejdeme k obsahu. Ten
je rozhodující.
Kniha je skutečně pojata jako
atlas čili máte nejprve mapu kontinentu s vyznačenými místy výskytu
jednotlivých příšer a poté následuje krátké povídání ke každému z nich.
Oceňuji pestrost. Některé jsem znala, jiné ne – technicky vzato byl poměr
starého a nového 50:50. Za mě by to pojetí mohlo být trochu obsáhlejší, ale na
druhou stranu si můžete vybrat adepty na oblíbence a detailněji už zapátrat
v jiných zdrojích a knihách. Pro dětskou fantazii je to seznámení se
s pestrou škálou a za to tleskám.
Po první vlně menšího
rozhořčení tak přichází spokojenost a nadšení z příjemného grafického
zpracování. Ilustrace nejsou vysloveně dětské, ale ani vyumělkované a přehnané.
Zlatá střední cesta a i tomu velice fandím. A rovněž palec hore za nový nápad.
Pokud zavítáte do knihkupectví, zjistíte, že se to tam pestrými kousky jenom
hemží a upoutat potencionálního čtenáře je čím dál těžší a těžší. Mně se libí
nepřeplácaný vzhled, výstižný název a ano… ta velikost zmiňovaná v úvodu
rozhodně upoutá rovněž.

A protože hodnocení padlo,
mám tu pro vás dnešní otázku: Jak to s duchy a příšerami máte vy? Věříte,
nevěříte, fascinují vás? Ťukáte si na čelo? Ignorujete? Zaujala vás kniha?
Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku a těším se na
případnou další spolupráci ;-)
No a teď si vezmi, jak to vypadá, když se chci poňufat s mojí Berní rulou :D, ta velikost je neskutečná :D.
OdpovědětVymazatNa duchy věřím od dětství, moje maminka je vidí, takže s vírou v ně nemám problém. Dokonce věřím i na mimozemšťany - zrovna včera mi kolegyně v práci vyprávěla, jak jako malá kreslila obrázky šišatých hlav. Jak se v noci budila propocená a bez pyžamka, které nemohli najít a které se záhadně objevovalo tak měsíc po tom. A když pak jednou v časopise viděla obrázky mimozemšťanů, málem zešílela strachy.
ooo - Berní rula je taky solidní nářez! :D
VymazatI já na duchy věřím. S ufouny jsem na vážkách, ale jo - něco tam venku určitě je, jinak by to slovy klasika bylo plýtvání místem!
Páni - z toho neskutečně mrazí!