Kdo další tuto hlášku používá?
Všichni jsou
blázni, jenom já jsem letadlo – boeing 747 v ohrožení… má oblíbená průpovídka.
Jakmile jsem zmerčila knihu s tímto názvem, bylo jasno. Nejsem moc na
vzdělávací a rozvíjející knihy. Možná je to chyba, proto jsem se rozhodla
zjistit, jak si povedu při čtení něčeho, co má mít přínos nejen pro mou
psychiku. Rovněž se mám tzv. sebevzdělat. Což je výzva pro můj zakrnělý mozek.
Příšerně jsem zlenivěla a je čas s tím něco provést!
zdroj obrázku klik
Kniha pro všechny, kdo sice nejsou experty v oblasti psychologie, psychoterapie a neurovědy, ale přesto by rádi profitovali z nových poznatků a zjištění, k nimž tyto obory dospěly. Přehledný a vtipný a důkladný průvodce čtenářům ukazuje, jak na nejrůznější problémy od (zdánlivých) maličkostí až po ty největší a pomáhá tak zvládat nástrahy každodenního šílenství… celá anotace zde.
Podtitul: Váš průvodce každodenním šílenstvím… což se hodí…
jako ona pomyslná p*del na hrnec. A přesně tak mi kniha i sedla. Nečekala bych,
že něco takového zazní z mých úst, potažmo se objeví v recenzi.
Nicméně člověk se učí celý život a objevovat, jak funguje mozek, synapse, co a
kdy nás může ovlivňovat a utvářet… dozvěděla jsem se neuvěřitelné množství
nových informací. Byla nenásilně donucena k zamyšlení a smekám. Nejen před
sebou, ale před každým, kdo se pohybuje v oblasti psychologie.
„…Druhý miluje přesně to, co ty sám na sobě nesnášíš… Nejsem
příznivkyní reklamních sloganů, ale tohle rčení se mi opravdu líbí. Vyjadřuje
totiž přesně to, s čím se denně setkávám ve své praxi. Lidé si komplikují život
tím, že se pořád za něco kritizují…“
Nečekejte, že si ke knize sednete a přelouskáte ji za jeden
večer. Uvařil by se vám mozek nebo by hrozil pád z křesla rovnou na zem,
neb by vás přemohla nuda. Nevýhodou knihy je její náročnost. Alespoň právě s tímto
jsem se prala já a bylo potřeba si kapitoly dávkovat. Musím říct, že to bylo ku
prospěchu celé věci a ještě víc mě to utvrdilo v mém názoru a záměru do
budoucna.
Ráda bych podobné kousky objevovala častěji. Nejen pro pocit
„dělám něco dobrého sama pro sebe“, ale i pro touhu po poznání. Je v tom
čirá zvědavost. Mozek, emoce, city, pocity, obecně osobnost – to vše je něco,
co mě vždy fascinovalo. Tyto knihy chtějí svůj čas. Přečtený text musí uzrát a
člověk s ním dál pracuje. Něco si z něj vezme, s něčím
nesouhlasí, další ho inspiruje v následném hledání či navede k jinému
tématu, kterým se chce zabývat a dozvědět se o něm víc.
„…Předsevzetí chci zajít každý týden dvakrát do posilovny skončí
pravděpodobně neúspěchem, alespoň jak nám ukazují statistiky. Většina těch, kdo
se přihlásí, se tam už podruhé neobjeví, i když jim běží placený čas. Studia
fitness tedy nevydělávají na těch pár potících se šílencích, nýbrž na velké většině
těch, kteří se přihlásili, a teď leží s výčitkami svědomí doma na gauči…“
To mě samotnou překvapilo – míra, s jakou mě autorka
dokázala nejen zaujmout, ale i si mou pozornost udržet, přestože jsem na četbu
musela být sto procentně při smyslech. Upřímně – romantiku nebo erotiku zhltnu
jako malinu i unavená po celém dni lítání coby balzám. „Letadlo“ chtělo svůj
čas a optimální kondici, abych neusínala nad řádky, ale vnímala, co čtu a co se
mi autorka snaží sdělit. A já jí tímto děkuji za zkušenosti a znalosti, o které se s čtenáři podělila, a vám bych doporučila nebát se a
zkusit i něco z jiného směru. Nikdy nevíte, co vás může zaujmout. Někdy
totiž překvapíte sami sebe. Celkem dost pasáží jsem si založila a plánuji se k nim
v budoucnu vracet a znovu se nad nimi zamyslet či si je osvěžit.
Autor: Andrea
Jolander
Žánr: populárně
naučná (náhled do
kategorie)
Rok vydání: 2018
Počet stran: 184
Překlad: Jindra
Hubková
Děkuji mé jmenovkyni
(Kačence) za zaslání recenzního výtisku a podporu mých šedých buněk mozkových.
Mám zřejmě co zlepšovat, neb jsem ve slově buněk málem napsala n s háčkem!
Aj ja vidím svoju menovkyňu... žeby znamenie?
OdpovědětVymazatCelkovo zaxnanenávam trend, že ľudia sú unavení z tempa tejto doby a hľadajú cestu von. A keďže všetci nemôžeme zdrhnúť do jaskyne, meditovať a byť živí pránou (prany by bolo dosť, ale jaskyne by rýchlo došli) hľadáme cestu von, smerom do svojho vnútra.
Nech Ti kniha prinesie to, čo dúfaš, že by mala priniesť.
❤️❤️
A já se ani nedivím - frčí konzum - všichni chtějí všechno, honí se jak nadmuté kozy a někde se to zákonitě projevit musí :) Je potřeba se znovu naučit zastavit, říct ne či dost a myslet víc hlavou. Děkuji ♥
VymazatJá zase smekám před tebou, protože mám poslední dobou naprosto vygumováno. Nevím, jestli za to můžou antidepresiva, alkohol nebo čokoláda, ale já jsem schopná teď číst maximálně články mých oblíbených blogerů, nemám vůbec šťávu fungovat, natož myslet :D.
OdpovědětVymazatZřejmě od všeho trošku, ale neboj - ty jsi bojovnice a zase bude dobře ♥ někdy se to na nás svalí jako balvan o hmotnosti několika tun, on se odvalí - moc na tebe myslím:)
VymazatDíky, Kachničko :).
Vymazat