středa 3. března 2021

knihovna - P. May: Karanténa


Nový autor + téměř aktuální téma = ???

Absolutně netuším, co mě popadlo, že jsem zvolila zrovna Karanténu. S ohledem na situaci kolem nás bych měla vážně pouvažovat o svém psychickém zdraví. Už se stalo. Škody byly napáchány, Hanibal již překročil Alpy… jo, budu muset vyhledat odbornou pomoc! Jdeme raději na recenzi:

Thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii. Londýn, epicentrum celosvětové pandemie, je kompletně izolovaný. V ulicích bují násilí a občanské nepokoje. Na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Před smrtícím virem, který si vyžádal tisíce obětí, není nikdo v bezpečí. Na staveništi, kde má vyrůst nouzová nemocnice, najdou dělníci tašku s kostmi zavražděného dítěte. Nemilosrdný vrah se volně pohybuje po městě, odhodlaný udělat cokoli, aby policii zabránil vypátrat, komu kosti patřily. Inspektor Jack MacNeil, který odpočítává poslední hodiny u sboru londýnské Metropolitní policie, musí až do poslední chvíle vést vyšetřování. Co ho zastaví dřív? Virus, nebo vrazi?

Začneme anotací – proč tam jejich tvůrci dávají spoilery? Hrabe jim? Kdo vlastně anotace píše? Smazala jsem ho! U mě žádné spoilery netolerujeme. I když není obrovský, na to jsou specialisté jinde, je stejně škoda vyzvonit důležitou část děje ještě před samotným otevřením knihy. Styďte se!

 Přejdeme k obalu. To je totiž důvod, proč jsem po knize sáhla a ne, že nevím, jak jsem vám tvrdila v úvodu. Londýn! Moje životní a osudová láska. Neměl by to být chlap? To rozebereme jindy. Mám ráda thrillery, miluji před chvílí jmenované město – co se může pokazit?

 „…Přesto ho všichni slyšeli. „Lidský kosti.

„Jak víš, že jsou lidský?“ zeptal se jeden z dělníků. Jeho hlas zněl podivně, překvapivě hlasitě.

„Protože na mě kouká pojebaná lebka.“ Dlouhán zvedl lebku a pokožka na jeho vlastní hlavě se zdála být viditelně napjatá…“

Je toho ranec! V první řadě z mého laického pohledu nejde o čistokrevný thriller. Kniha je primárně detektivkou. Za thriller bych označila pár momentů, nikoli celou knihu, ale nevadí. Tohle vnímání je hodně individuální. Stejně jako u hororů, protože každého z nás děsí jiné věci, jsme jinak odolní a jinak citliví. Prostě krimi thriller. Konec polemizování.

 Přichází chvíle pro srovnání. Laťka je nastavena vysoko a to jmény Chris Carter a Linda Castillo. Na paty jim šlape Robert Bryndza, ale mezera je slušná, někdo další by se do ní klidně vešel. Je mi však líto, Peter May to nebude. Netvrdím, že píše špatně. Vůbec. Ten nápad je výborný, téma dobře trefené a mrazivé.

„…Potom se najednou zarazil. „Asi bychom to neměli dělat,“ řekl. „Mohl bych tě nakazit chřipkou. Chodím ven častěji než ty.“

„To bychom pak ale rovnou mohli přestat žít, protože stejně umřeme.“ Amy se na něj zadívala. „A když nebudeme žít, dokud můžeme, tak umřeme, aniž bychom kdy žili.“…“ 

Co pokulhává, je autorův styl. Výrazně se zaměřuje na popis místa. Znám Londýn a miluji procházky důvěrně známými místy v různých příbězích, ale ubíjí mě, když se autor místo na atmosféru, zaměří na vyjmenovávání ulic, jako kdybych snad při čtení měla vedle sebe mapu! Je mi ukradené, kterými ulicemi projela, a kam opakovaně odbočovala hlavní postava, než se dostala k cíli! Nesleduji modrou tečku na obrazovce a nehodlám kopírovat jeho trasu či si snad ověřovat její reálnost.

 Prostor mohl místo toho věnovat emocím, detailům, napětí, mrazivosti… a epilogu! Jestli něco už ze zásady neodpustím žádnému spisovateli, je to nepřirozeně utnutý konec a absence epilogu. Chcete mě naštvat a zaručit si, že si od vás už nic nepřečtu? Tady máte návod! Vymazlete závěr a možná přimhouřím oko, ale podělejte ho, vynechejte tu část na e a v devíti z deseti případů jsme spolu skončili!

„…Byla to dlouhá hodina a MacNeil se potom ještě pro jistotu rozhodl čekat dalších patnáct minut. Nemělo smysl se dovnitř vracet dřív. Popravdě ale jenom oddalovali zprávy, které nechtěli slyšet. V nevědomosti tkvěla naděje…“


Vykřičníků už byl dostatek, zvolníme. Vzato kolem a kolem… Karanténa se dá číst. Neposadí vás na zadek, vyděsí vás svou reálností, vnukne vám pár myšlenek, o kterých s největší pravděpodobností uvažovat nechcete, nicméně stále tu zůstane poutavá detektivka s náznaky thrilleru. Čte se nad očekávání dobře, rozuzlení není na hlavu a vcelku dává smysl a hlavní nedostatky jsem vám shrnula. Za mě slušná tři a půlka. Rozhodně nelituji, a pokud mě někdy zaujme anotace, možná dostane Peter May ještě jednu šanci. Četli jste od něj něco?

Autor:  Peter May

Nakladatelství:  Host (web)

Žánr: thriller, krimi

Rok vydání: 2020 (rok vydání originálu 2020)

Počet stran: 384, ebook ve formátu epub 268

Překlad:  Filip Drlík

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Báře z eshopu Palmknihy.cz, kde můžete aktuálně pořídit ebook za 249,- Kč, klasickou knihu za 257,- Kč a audioknihu za 349,- Kč.

Zdroj fotografií - návštěva Londýna v roce 2017. Jsou tedy mé vlastní, proto žádné šíření bez mého souhlasu!

2 komentáře:

  1. Jako vážně Karanténa? Vendi, tobě regulérně hráblo! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Londýn na obálce je skutečně chabá obhajova, což? :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)