středa 23. června 2021

knihovna - R. Van Dyken: Zatracený

Rachel Van Dyken podruhé!

Velmi milé překvapení v podobě prvního dílu série Zatracení pokračuje? Nebo ne? To by vás zajímalo, že jo? Mě to taky zajímalo, proto jsem se do knihy pustila, i když se tvářila trochu… tlustě, snad se kráska neurazí. Já totiž bibličky zpravidla ráda. Ovšem jakmile dorazí mrazy, už je to diskutabilní. Mrazy? Fakticky? Vedra jsem měla na mysli! Co čtete, když se venku nedá skoro dýchat, natož vevnitř. Pokud nemáte klimatizaci. Máte? A můžu ji vidět? Nebo líp – můžu se k vám pozvat na návštěvu? Jdeme raději na recenzi, počasí každý známe, máme okna, že ano!

Gabe Hyde tajil svou identitu čtyři roky – skrýval se před světem, který ho k smrti miloval – sžíraný jediným špatným rozhodnutím. Rozhodnutím, které navždycky změnilo jeho život. Předstírá, že není zničený, a skrývá své pravé já i před svými nejbližšími. Jenže kdyby někdo zjistil pravdu, tak by to neohrozilo jenom jeho život – ale hlavně ten její. Saylor nechová nenávist k mužům. Ale nesnáší Gabea. Ani trochu se jí nezamlouvá, že ji přitahuje tak moc, jako ona přitahuje jeho. Ale čím víc ho poznává, tím víc zjišťuje, že Gabe skrývá velké tajemství. Některá tajemství jsou totiž příliš velká na to, aby zůstala skryta navěky. Takže zůstává jediná otázka – když vyjdou najevo, nezničí každého, koho milujete? Nebo konečně dosáhnete vykoupení, po kterém toužíte? Každý má své tajemství… Jaké je to vaše?

Začneme netradičně – součástí tohoto vydání je i novela Neporazitelný, což je jakési pokračování Wese s Kiersten plus předehra ke třetímu dílu Zlomená, kde je v hlavní roli Lisa. Na rovinu vám říkám, že kdyby tam ten jakýsi úvod k Lise nebyl, tak bych z celé knihy moc na větvi nebyla.

„…Přečetl jsem tolik romanťáren, že by mi měl někdo uříznout koule a vymazat mi z občanky mužské pohlaví…“

Takhle – Gabe byl zajímavý už v prvním díle, který má název Zničená. Rozhodně budil zvědavost a snad sliboval i jakýsi protipól k cukrkandlovému páru, kterému velmi zdatně sekundoval. Jenže… sondy do Gabeovy hlavy byly tak únavné a zdlouhavé, že se mi chtělo třískat tou mou hlavou o zeď. Jo, částečně za to mohla i únava z vedra, ale stejně. Zachraňoval to vtip, který díky bohu zůstal.

Gabe byl trochu dva v jednom a vůbec se nemůžu trošku přenést přes to prostředí. Já na ty mlaďochy vážně nejsem. Pro mě jsou ideální hrdinové mezi třicítkou a čtyřicítkou. Dvacátníci mě neberou… Navíc tady snadno získáte dojem, že americké univerzity jsou plné bohatých týpků, kteří sice mají nějaký ten škraloup, problém či temné tajemství, ale rovněž tajný svěřenecký fond nebo tučné konto, prostřednictvím kterého vám splní každé přání.

„…Obrátila oči v sloup. „A já si pro změnu myslím, že ten inkoust, co máš všude po sobě, ti vlezl na mozek… Řekni mi jednu věc, to fakt musíš holky obtěžovat, abys je dostal do postele?“

Gabe zamyšleně naklonil hlavu ke straně a pak povytáhl obočí, jako kdybych konečně řekla něco správně…“

A potom je to tak sladké, že vám trnou zuby, i když je dramatická myšlenka a zápletka skvělá, umlátí ji ta romantická cukrkandlová linka. Toliko z pohledu cynika, kterému čtyřicítka klepe na dveře. Opět tu tedy máme zvláštní paradox. Zatracený je čtivý, je zajímavý, ale rovněž předvídatelný, špetku nudný a ani trošku jiskřivý. Dokonce bych ani neřekla, že jde o erotiku. Ta se tam mihne jen opravdu minimálně a nijak extrémně.

S číselným hodnocením váhám mezi tři a tři a půl, protože jednička byla v každém případě lepší. Vše lépe fungovalo, šlapalo a ubíhalo. Tady jsem se s omáčkou celkem prala a měla tendence a chuť přeskakovat odstavce, což není v žádném případě dobré znamení. I tak mě hnala zvědavost a žene mě i k třetímu dílu. A knihu jsem dočetla, čili nejde o žádný velký propadák.

„…Pitomá úterní tacos párty v celé své kráse. To bych radši jel do Mexika, koupil si tam nějaké drogy a riskoval, že mě na hranicích v Tijuaně vyhmátnou psiska, než abych seděl u stolu, kde každý předstíral, že život nemá chybu…“

Asi takhle bych vám to řekla: Odpočinkové relax čtení, které neublíží, pobaví, slzička ukápne, úsměv se rozzáří. Nic světoborně překvapivého, ale jsou dny, kdy je přesně na takový bonbonek nálada, tak proč si ho nedopřát. Rozhodně neuděláte chybu, přičemž důrazně doporučuji dodržet pořadí dílů. Pokud vás jednička nebavila, s dvojkou se do křížku nepouštějte. Autorčin styl se nemění a postavy se nesou v podobném duchu.

Autor: Rachel Van Dyken

Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2014)

Počet stran: 392

Série: Zatracení, díl druhý

Překlad:  Zuzana Řeháková (poznámka – pokud máte oblíbeného překladatele či překladatelku, na webových stránkách Baronetu máte možnost snadno a rychle si zobrazit knihy právě podle tohoto kriteria!)

Na webu Baronet si můžete knihu pořídit aktuálně se slevou 25% a to konkrétně za 292,- Kč!



2 komentáře:

  1. Taky mě neberou dvacátníci a dokonce ani třicátníci. Holt už jedu pátý gumy, to už by člověk měl mít trochu toho rozumu a disciplíny, že jo 😀.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako, pokud se budeme bavit o chlapech, tak mě berou... kolik mu je... no mezi padesátkou a šedesátkou, holt jsem hned v těsným závěsu za tebou :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)