knihovna - D. Brown: O kousek šťastnější

S filozofií a sebevzděláváním koketuji i v roce 2022

Nebudu zastírat, že ke knihám, které mi nutí pozitivní myšlení a vyvolávají dojem, že po jejich přečtení budu s*át duhu a šířit kolem sebe mír a lásku, jsem notně skeptická. Vím, řekla jsem to hodně přehnaně, nicméně to zcela jasně a výmluvně vyjadřuje můj postoj. Přesto se do nich neustále pouštím, bez ohledu na nakladatelství. Proč (si) to dělám?

Život je těžký, chaotický a složitý. Ale rozlišením věcí, které můžeme ovlivnit (myšlenky a činy), a věcí mimo naši moc lze nalézt pevnější půdu pod nohama a vytvořit si vlastní pojetí štěstí.

Nepleťte si sebestřednost se zájmem o vlastní nitro. Rozdíl spočívá v užitečnosti druhým.

Měli bychom si dávat pozor při vytyčování cílů: dlouhodobé cíle nás svazují s budoucností, která se nemusí stát a kterou jsme si, až nastane, možná ani nepřáli.

Váš partner není ten pravý, protože nikdo není. Nikdo z nás se nenarodil pro někoho. Ale možná jsou příčiny opakovaného sporu užitečná upozornění na vlastní nesnesitelnost.

O kousek šťastnější čítá 17 inspirujících a uklidňujících lekcí, které Vám pomohou definovat a najít vlastní štěstí. Tyto lekce vyzývají k odlišnému smýšlení o významu štěstí a ukazují, jak lze překlenout úzkost ve složitém světě.

Inu, považujme to třeba za nějakou formu masochismu. Na druhou stranu netvrdím, že všechny tyto knihy jsou vhodné na podpal nebo jako podložka pod rozviklaný stůl či knihovnu. Opak je často pravdou. Některé jsou výborné jako celek, jiné mi naopak některou svou částí vnukly smysluplné myšlenky. Mnohé mě třeba jen popostrčily správným směrem, i když samy o sobě byly dosti diskutabilní. Jak je na tom O kousek šťastnější?

Myslím, že jde o jakýsi průměr. Předem se sluší podotknout, že tyto knihy – žádná z nich – nejsou samospasné – žádná vás nevytáhne ze srabu, zázrakem nevyléčí, ani vám neotevře oči a nevyřeší za vás všechen bol. Mohou vám pomoci na cestě k příčině, v pátrání po směru, kterým (ne)jít, kterým uvažovat, jak si utřídit myšlenky, najít pointu, překlenout těžké období aniž by vás zavřeli do blázince. Jsou to pomocníci, podpory, ale ne klíčová řešení a spasitelé.

„…Ať žije rozmanitost, odpočinek, slunění, nabírání sil, změna a nové perspektivy. Buďme však opatrní a nehledejme řešení na nových místech, ať už zeměpisných, nebo metaforických. Nové město, nový dům, nový partner: pořád tam budeme my, se svými spolehlivými zásobami nevědomé energie, připraveni reagovat na podobné impulzy tak jako dříve…“

Absolutně netuším, co si mám myslet o obálce. Ta je totiž… jetá není dostatečně výstižné slovo. Matoucí? Základní autorova myšlenka se ztotožňuje s mým vlastním myšlením posledních let. Která to je? Změň, co změnit můžeš a neplýtvej energií na věci, které nemůžeš a často ani nedokážeš nijak ovlivnit. Tedy řečeno velmi nadneseně a především ve zkratce. Samozřejmě se v některých bodech naše názory rozcházejí, což je naprosto normální a lidské.

112 stran, 17 kapitol, žádné ilustrace a na konci každé kapitoly provokativní smailík. Základní směr, životní postoj či filozofie, o kterou se Derren Brown opírá, je stoicismus. Nedostanete tu takový ten do jisté míry klasický systém ve stylu: napiš si seznam, do něj cíle, a potom se k nim nějak dopracuj, já tě dostatečně namotivuju, aby ti hned nedošel dech. Ani vás nečeká biliarda rad, jak být dokonalost sama. Spíš jde o velmi praktickou a názornou ukázku uvědomění si, že si často život komplikujeme sami tím, že se zaměřujeme na věci, které neovlivníme. Bereme na sebe zbytečné břímě, které sebou později táhneme jako balvan a ubližujeme si tak víc, než by se mohlo zdát.

Derren Brown nás nenabádá k lhostejnosti. To není podstata stoicismu a ani této knihy. Jsem z ní trochu rozpačitá. Líbí se mi, co se mi snaží říct a co mi předkládá, ale místy mám dojem, že se v tom Brown motá a já se motám hned za ním. Unaveně čtu kapitolu znovu, abych si to poselství nějak přebrala, a je to horší než lepší. Výhodou je, že jde o vcelku krátký bonbonek, který nezabere mnoho času, nepřipraví vás o energii a ani vám nevymluví díru do hlavy. Nakolik se s tématy a myšlenkami ztotožníte už je na každém z vás. Dává vám to smysl nebo se v tom jemně plácám a zamotávám se stejně jako Brown?!

Lezou vám na nervy knihy plné motivačních citátů a vůbec snahy vybudit ve vás cokoli dočasného a skoro až nepřirozeného? Zkuste O kousek šťastnější, protože ta vám nic nenutí, necpe vám seznam cílů a způsobů jejich dosažení. Nabízí vám filozofii, které se nemusíte držet striktně, ale v zásadě stačí, když se s některými body shodnete. I tak by vám mohla něco dát a naznačit vám, jak sami sobě ulevit, pokud si to v hlavě trochu urovnáte. Potkali jste se někdy s knihou, ve které se vám zamlouvala myšlenka či děj, ale autorův styl a způsob podání už méně? 

Žánr: populárně naučná, osobní rozvoj

Počet stran:  112

Překlad: Jana Michalcová

Knihu pořídíte na webu Megaknihy.cz za 199,- Kč. Mně se na Megaknihách osvědčilo kupovat i věci papírenské a různé pracovní sešity pro cácorku. Výběr mají neskutečný, tak omrkněte nabídku.