Není 350 stran málo?
Co jsem si pro vás připravila v dnešní recenzi? Obal tak příšerný, že se mu prostě nedalo odolat! Nový pojem/výraz v angličtině do sbírky a ještě mnohem víc. Melanie Moreland je má oblíbenkyně. Bude dnešní úlovek zklamání nebo pecka? Je nějaké prostředí, ze kterého byste uvítali nějakou tu lovestory? Neboť dnes nás čeká celkem osvěžení!
Místo aby si oba život
vyřešili, se jim však zašmodrchá ještě víc. Dokážou se přenést přes svá
předchozí traumata? Charlynn je nejenom vtipná a k tomu ještě neuvěřitelně
schopná, ale hlavně – je to žena, a to velmi sexy žena! Starého mládence Maxxe
to vytočí na maximum. Sice ji nemůže vystát, ale taky jí nedokáže odolat. Navíc
Charlynn stále víc propadá jeho mlčenlivému kouzlu a vlastnostem pravého
chlapa. Ve vzduchu to jiskří… Jak tohle asi skončí?
Z neznámého důvodu jsem – díky názvu – žila v domnění, že se hlavní ženská postava bude jmenovat Maxx. Ne, jmenuje se tak hlavní mužská postava. Děvče je Charlynn, zkráceně Charly a v USA (i jinde ve světě) mají celkem chaos v tom, co je holčičí a klučičí jméno. Potom se však nesmí divit, že si občas zadělají na nejedno nedorozumění. Smí se vlastně vůbec ještě jména dělit na holčičí a klučičí?
Líbí se mi, jakým způsobem Melanie Moreland příběh této dvojice rozehrála. Chvíli to vypadalo, že se dokonce vyhne i některému ze zaběhnutých klišé, nicméně ne, jsou tu hned dvě velká a základní. Protože vám anotace ani jedno z nich nevyzradila, já to v žádném případě neprásknu! V úvodu jsem ovšem slíbila další anglický pojem do sbírky. Už známe slowburn, taky hate-to-love (což je částečně i dnešní případ). A teď si povíme něco o „age gap“. Jinými slovy jde o věkový rozdíl. Zavrněla jsem blahem, jakmile jsem tuto skutečnosti zjistila. Co? Charlynn je 25 a Maxxovi 37. Rozdíl mezi nimi činí krásných 12 let. Zbožňuji!
„…„Rozhodně noste ty obtažený trička, co jsem vám objednala, a vršek
kombinézy si nechte volně viset kolem pasu.“ Vystrčila hlavu ze dveří. „Začněte
s kombinézou normálně oblečenou. Pak si ji každý z vás napůl svlíkne,
pomalu a nenuceně, jako by vám bylo horko. Ale ne všichni najednou. To by mohlo
bejt nápadný.“ Mluvila o tmavě červených kombinézách v zadu s logem a
vepředu s našimi vyšitými jmény, které zrovna včera přivezli. Pro sebe si
taky jednu objednala, ale ta byla roztomilá a hlavně jen pro show. Ty naše byly
praktické – nebo alespoň měli být.
Všichni jsme se zasmáli, ale jen dokud nám nedošlo, že to myslela
vážně. „Ona nás prodává,“ prohlásil Brett. „Připadám si jako kus masa.“
„Hovězí nejlepší kvality, kamaráde!“…“
I přes tento fakt není Charlynn nikterak dětská, dětinská a ani naivní, což kvituji s velkým povděkem. Vytočenej na Maxx je neuvěřitelně čtivá záležitost, která mi neskutečně sedla, což se ani nesnažím popřít. 100 stran uběhne ani se nestihnete zadýchat. Nedokázala jsem knihu odložit. Málem jsem připálila oběd, asi šestkrát jsem zakopla, neb jsem nekoukala na cestu. Příběh mě naprosto pohltil. Pevně věřím, že by se Melanie Moreland mohla časem vrátit k některým postavám, protože jsou tam minimálně dva adepti na samostatný příběh.
Pro tuto chvíli ale oceňuji, že jde o standalone (další anglický výraz, na který jsem zapomněla) a tudíž je příběh kompletní. Čtivý, emotivní, vtipný, nabitý i žhavou erotikou, propletený pár opravdu trefnými hláškami, osvěžující, zábavný. A ač to slovo nemám ráda, tak odpočinkový – nepřináší nic šokujícího, světoborného, ani exkluzivního, abych byla upřímná. Ale má potenciál pohltit vás, dojmout, pohladit, potěšit, zahřát. S autorčinou sérii Vested Interest ho spojuje prvek jakési matky kvočny, která dohlíží, operovává a stará se o okruh několika lidí. A taky promyšlená minulost postav čili je na čem stavět a příběh není plochý a přímočarý.
Po dočtení knihu spokojeně zavřete s úsměvem na tváři. Tedy za předpokladu, že máte rádi sladké pohádky pro dospělé ve stylu jak udělat z nepřístupného morouse bezva chlapa pro život pouze tím, že jste temperamentní zrzka, která se jen tak něčeho nelekne a má pěkně proříznutou pusu. Tady navíc z neotřelého prostředí. Většinou navštěvujeme nějakou tu kancelář, advokátní praxi a podobně. Autodílna proto působí jako závan čerstvého vzduchu.
Nebudu lhát, několik momentů mi přišlo dost uspěchaných. Trochu ve stylu: chci to tam mít, ale nechci se s tím crcat. Škoda, neboť mohla Melanie Moreland klidně nějakých 50 až 100 stran přidat a vůbec bych se nezlobila. Sice by stoupla pravděpodobnost možnosti brblání, že něco bylo roztahané a na sílu, ale já bych to riziko ráda podstoupila. S postavami, které mi sednou, se holt špatně loučí!
Edit: Melanie Moreland zveřejnila obálky knih, které mají vyjít v originále letos na jaře, se samostatnými příběhy Bretta i Stefana! Nebudu lhát, ty obálky jsou stejně "vtipné" jako originální verze Maxxe, ale nevadí!
Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2020)
Počet stran: 352
Překlad: Zuzana Selementová (poznámka – pokud máte oblíbeného překladatele či překladatelku, na webových stránkách Baronetu máte možnost snadno a rychle si zobrazit knihy právě podle tohoto kriteria!)
Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu!
Wau, krásně napsaná recenze, až při jejím čtení mi došly některé věci, které jsem si při čtení knížky neuvědomila - třeba postava "matky kvočny", kterou má autorka v každé knížce. :) Jen bych měla drobnou perličku - v originále je tahle knížka součástí série a v dalších dílech se objevují právě ty postavy, o kterých se zmiňuješ ... :)
OdpovědětVymazatDíky! O dalších dílech vím, je o nich zmínka v editu, ale Baronet jejich vydání zatím neplánuje a zaměřuje se na jiné knihy od Melanie - beru cokoli! :D Její styl mi jednoduše sedí a s tou správnou náladou mě pokaždé neskutečně pohladí po duši a udělá dobře.
Vymazat