Lidé jsou odjakživa fascinování katastrofami
A není to tak snad? Je v dějinách – ať už našich, či
světových – událost, která zajímá vás? U mě pro uplynulé dny zvítězil Titanic.
Kdo z nás nezná stejnojmenný film s Leonardem Di Capriem a Kate
Winslet? Upřímně, viděla jsem ho dvakrát. Nejsem posedlá, zase tak mi
neučaroval. Ovšem na různé dokumenty se dívám ráda. Ať už šlo o jeden, který se
zaměřoval na počasí, nebo jiný z natáčení u vraku (ten byl hodně
zajímavý). Proto si dnes něco povíme o knize, která se mi dostala do rukou.
zdroj obrázku klik
Odpočinek (ano, do zblbnutí se opakuji), hromada dat, faktů,
ale také zajímavostí a fotografie – hlavně fotografie!
Skutečnost:
Temná nedělní noc ze
14. na 15. dubna 1912 před sto lety se stala tragickou pro nejluxusnější parník
všech dob postavený společností White Star Line. RMS Titanic se během necelých
tří hodin po kolizi s ledovou horou potopil na své panenské plavbě a zároveň s
ním zahynuly dvě třetiny všech lidí, nacházejících se na palubě. Kniha se zabývá
nejen samotnou tragédií, ale podrobně i příčinami, které ji s největší
pravděpodobností způsobily. Zároveň se daří ve světle nově objevených faktů
vyvrátit některé hluboce zakořeněné mýty, neustále se opakující v souvislosti s
potopením Titaniku… celá anotace např.
tady.
Takže, moji
milí, další fakta a upřímně, docela se mi to začíná zamlouvat. Ne, nebojte,
beletrie je stále moje topka, ale sem tam odbočit? Však to znáte, omílám to
stále dokolečka.
Titanic byl
jasná tematická volba a kniha mě oslovila hned. Ty barvy na obálce a vůbec celý
její design. Otřepané klišoidní: „Ach, můj bože!“ Ne, prosím vás, nemám vlhký
kalhotky, prostě dokážu ocenit dobře odvedenou práci. A co si budeme povídat,
občas jsou ty obálky dost zoufalé – viz naposledy třeba Sexy mlékař, který mě
rozesměje zaručeně – otřesný!
„…Veřejnost citlivě
vnímala množství komínů na lodích a čtyři symbolizovaly velkou, bezpečnou,
silnou a rychlou loď. I když právě rychlost nebyla u nových lodí dominantní…“
Maličko mě
rozčiluje, že alespoň některé fotky nejsou barevně, ale dokážu pochopit, že by
to zvyšovalo náklady a tím i cenu knihy. Jen remcám, aby bylo jasno. Text je – nečekaně – odborný a
přitom tak
krásně podaný, že i já coby přírodní špinavá blond se v něm orientuji a
dokážu si z něj něco odnést. Dokonce jsem ho chvílemi hltala se stejným
nadšením a zvědavostí jako klasickou beletrii. Tak krásně dokázal autor vše
naservírovat. A ano, občas se objevilo něco, u čeho jsem měla pocit, že
potřebuju nutně na pomoc strýčka Googla, ale to je nejspíš normální.
Autor se na
celou událost snaží dívat věcně, neuvěřitelně komplexně a nepouští se do
žádných fantasmagorických teorií. Zároveň si udržuje nestrannost. Nevynáší
soudy. Sděluje a zbytek už je jen a jen na čtenářích. K čemu se
přikloníte? Co byla příčina katastrofy podle vás? Lidský faktor? Jistá
nabubřelost stavitelů, kteří se předháněli s ostatními v tom, kdo
bude větší, rychlejší a přepraví toho víc? Konkurence vytváří nátlak. Potom
stačí jedna malá chyba a rozjede se dominový efekt. Za mě a ne není to spoiler
– se prostě a jednoduše seběhlo víc věcí najednou. Samy o sobě by paseku
nenapáchaly, ale protože to byla taková menší řetězová reakce, stal se průser.
Osud Titanicu a jeho pasažérů nás bude fascinovat stále. Zvědavost je nám lidem
vrozená. Vzniknou další knihy, výstavy, příběhy (je román s tímto tématem?
Četl někdo? Musím zapátrat!) a je to tak dobře.
„…Ač si to
pravděpodobně jen nezřetelně uvědomujeme, Titanic – to je především jedno velké
selhání člověka v jeho samolibosti a touze po dokonalosti. A to bychom si
měli neustále připomínat…“ (pozn. recenzentky: a vyložit si tuto poznámku
můžete různě a stejně tak si na celou věc udělat vlastní názor)
Závěrečné
hodnocení? Opět za krásné čtyři. Proč nedám pět? Inu… jsem ženská, úplnou
dokonalost si nejspíš představuju jinak. Možná je ve mně část té husičky bažící
po něčem jemně bulvárně pikantním. Nebo by pomohly ony barevné obrázky. Těžko
říct. Mluvíme tu o mém názoru a mém hodnocení. Taky je možné, že si úmyslně
nechávám rezervu, kdyby přišlo něco ještě lepšího. Ovšem mám-li knihu porovnat
s předchozími Přísně tajnými skandály… pak se mi Titanic líbil o fousek
víc. Dobře, nebudu sketa – čtyři a půl!
Autor: Václav Králíček
Nakladatelství: Epocha (web – klik)
Žánr: historie,
literatura faktu
Rok vydání: 2019 - 2. revidované vydání, 1.
vydání je z roku 2012
Počet stran: 400
Pokud vás kniha
zaujala, můžete si ji za krásných 299,- pořídit např.
zde!
Prej bažící husička, já umřu! :D
OdpovědětVymazat:D já umřu z tvých komentářů :D jsi skvělá!
VymazatTaky jsem v poslední době narazila na nějaké knihy o Titanicu a docela by mě to zajímalo :-)
OdpovědětVymazatFakticky? Já právě moc ne, ale chci zapátrat a ještě něco určitě přečíst :)
Vymazat