Recenze - T. L. Swan: Pan Masters

Víc klišé už to být nemůže, ale stejně ho budete milovat!

Pustíme se do toho zhurta, protože i postavy dnešní knihy se s tím nemažou a vzájemná chemie funguje na první dobrou. Od prvního okamžiku si lezou na nervy a zároveň se chtějí. On je charismatický, tajemný a zlomený soudce. Ona mladá chůva jeho dvou dětí… už se vám protáčí panenky, že už to tu bylo milionkrát? Tak ještě počkejte, bude toho víc!

Je mocný, charismatický, sexy a je to můj šéf – vražedná kombinace. Uspokojení z práce najednou získalo zcela nový rozměr. Když jsem si ve svém životopise vymýšlela, nenapadlo mě, že na tom bude záležet. Zamilovalo by si mě přece každé dítě, práci chůvy mám od přírody v krvi. Ucházela jsem se o místo v domácnosti ovdovělé ženy, nebo jsem si to alespoň myslela. Ale Julian Masters je bezpochyby po všech stránkách muž. První den byl katastrofa. Ukázalo se, že děti jsou malí ďáblové, a jeho jsem při šmírování oknem přistihla, jak dělá něco nestydatého… a zároveň fascinujícího. Druhý den byl ještě horší. Načapal mě, jak se mu hrabu v koupelnové skříňce oblečená jen ve svém titěrném pyžámku, a rozpoutalo se peklo. Třetí den jsem ho přejela golfovým vozíkem. A čtvrtý den jsem věděla, že ho chci. Celého. Jenže inteligentní, ovdovělí soudci přece o potrhlé chůvy nestojí. Nebo ano?

Celkem často zmiňuji, že je-li něco klišé, nutně to ještě nemusí znamenat nic negativního. Ano. Námět nastíněný v úvodu a poté doplněný v anotaci není nijak originální. To zastírat nehodlám. Ráda bych však vyzdvihla psaní T. L. Swan, která mě opět utvrdila v tom, že její smysl pro humor a nápaditost je přesně podle mého gusta. Už série o bratrech Milesových (Milesův klub – Na druhý pokus, Jen jednou za život, Bez zábran, Jen mezi námi, A co bylo dál) mi sedla a já se červenala i bavila. Pan Masters v tomto trendu směle pokračuje.

Chemie mezi postavami je úchvatná. A tím nemyslím jen Juliana a Brielle, kteří nám střídavě svůj příběh vypráví. Ale i Julianovy děti, rodiče, jeho přátele (Pan Garcia a Pan Spencer už se třesou na své knihy a já s nimi). Dialogy jsou brilantní. Ano, padají tu sprostá slova. Ale schválně, hlídejte se, kolikrát za den použijete vy sami výrazy jako: ty krávo, vole, no to mě… a tak dále? Hm? Proč by to v knize tedy mělo být vynecháno, když je to lidské? Neříkám, že spisovné nebo slušné, ale ano, patří to k nám. Klejeme. Jsme lidi, ne stroje.

Erotika je šťavnatá a parádní. Ti dva se chtějí od první chvíle a dá to vzniknout celé řadě komických a absurdních situací, neb se rozhodli, že nepodlehnou - naivové! Sexuálních detailů není přehršel, nekonají se žádná infantilní oslovení intimních partií, ale zase se nebudeme tvářit, že jde o romanci s vanilkovým a něžným milováním. Ne, Pan Masters je trošku zvrhlík a ano, co do výdrže a velikosti je opět dokonalý, jak šokující!

Prim však hraje příběh, do kterého se T. L. Swan podařilo zakomponovat např. i otázky šikany, vyrovnávání se se smrtí blízké osoby, snobismus, předsudky, problémy s dospíváním. Mám jednu jedinou výtku a to vzhledem ke zvolenému paperbacku. Při počtu 464 stran jsem se s každým čtením bála o hřbet knihy a nadávala jako starý dlaždič.

Vyšším počtem stran se nenechte odradit. Pan Masters je neuvěřitelně čtivý, má drive, spád i koule na správném místě. Hláška střídá hlásku a erotiku doplňuje špetka napětí, neshody, konflikty, běžné denní starosti, nedorozumění, trápení, ale i láska, porozumění, zotavení a podobně. V příběhu je mnohem víc, než jsem od něj čekala. Bude se řadit k těm, ke kterým se třeba za dva tři roky vrátím právě pro ty příjemné pocity a záchvaty smíchu, které ve mně dokázala T. L. Swan při čtení vyvolat.

Vydalo nakladatelství Metafora 14. 6. 2024