knihovna - K. Schaler: Láska k Vánocům

Názorná ukázka, jak (ne)vykrádat sebe sama!

Erotiku a romantiku (a nejspíš nejen ty to žánry) občas potká moment, kdy méně znamená více a kdy není dobré držet se jednoho nápadu zuby nehty. Chce to svěží krev, nadhled, jiskru, překvapení nebo prostě jen úplně obyčejný odstup, protože jinak se může stát, že dvě knihy budou vypadat jako psané přes kopírák!

Úspěšná spisovatelka romancí Riley Reynoldsová si na slavení Vánoc nepotrpí, tráví je prací a jediné, co si ze svátků opravdu užívá, je svařené víno. Takže když si u ní vydavatel objedná milostný román s vánoční tématikou, je z toho víc než rozpačitá. Navíc má budoucí knihu propagovat v živém vysílání ranní televizní show… A ten nepříjemný moderátor si do ní rýpne otázkou, jak může psát přesvědčivé romance, když sama dosud nenašla svého osudového muže. Riley v panice odpoví, že kdysi zažila velkou lásku a z toho citu čerpá dosud. Netuší, jak moc jí tahle neuvážená poznámka zkomplikuje život. Záhy se objeví hned tři její bývalí partneři – každý z nich je přesvědčen, že v interview mluvila právě o něm a že by stálo za to zkusit navázat na dávný vztah. Získá si někdo z těch tří znovu Rileyino srdce? Nebo bude mít její vánoční pohádka úplně jiný děj?

A to je nějakým nedopatřením i případ knihy Láska k Vánocům. Máte rádi mé úvodní remcání? Tak si otevřeme malé technické okénko. Může mi někdo říct, proč je velice často pod přebalem to samé jen v černobílé verzi? Jaký to má význam? Proč tam není něco… wow? Něco na efekt, pro moment překvapení, což? Nebylo by to lepší?

Ke knize: Karen Schaler nám servíruje další vánoční balíček. Z grafické stránky s velkým povděkem kvituji pěkně zpracované názvy kapitol. Malý detail, ale nadělá hodně parády. Škoda, že to tak není i s dějem. Kdybych nedávno nečetla Vánoční tábor, asi bych si spokojeně vrněla a atmosféra v knize zachycená by mě pohltila.

350 stránek, er-forma a žádné střídání pohledů různých postav. Tři kamarádi – Jeff, Luke a Mike se znají z vysoké. Jeff byl hlavní postavou právě ve Vánočním táboře. Luke se nám mrcasí tady a Mike? Mike okrajově a tedy, to je tak zajímavý charakter, že by si rovněž zasloužil vlastní příběh. Takže doufám, že bude!

„…Ale ona musela zírat na postel. Byly to červené Santovy saně – opravdové saně – upravené na postel. A nad nimi visel nápis Nepřestávej věřit. V šoku si honem přikryla pusu rukou, aby nevyhrkla něco, čeho by potom litovala. Ale v tuhle chvíli věřila jedině tomu, že pokud bude muset v té posteli spát, postihne ji vánoční šílenství…“

Luke se chystá prodat chatu, kterou jeho rodina vlastní 100 let. A aby to mělo nějaké grády, je donucen uspořádat víkendovou vánoční akci (taková frančíza Vánočního tábora ze stejnojmenné knihy, nechci příliš spoilerovat). A co čert nechtěl, musí u toho všeho vytrpět přítomnost oblíbené autorky své matky. Spisovatelka Riley taky není dvakrát nadšená. Když se ti dva totiž potkali poprvé, nedopadlo to úplně dobře. Spíš z toho byl solidní průser. Vůbec nevykročili správnou nohou, ale co není, může být – blíží se přece Vánoce a jejich pověstná kouzla.

Lupněte k tomu tři nevyžádané nápadníky a máte potenciál jako hrom. Který skřípe, až to možné není. Riley se chová jako totální hlupka, Luke je ťuťu, až by mu jeden s chutí vrazil facku, aby byl víc chlap. Jo, málem bych zapomněla, pes – nesmí chybět pes. Vyjma hromady sněhu, kopice světýlek, přehnaně americké výzdoby nejen zvenku, ale i zevnitř. Prostě… moc. Všeho je moc a výsledek je spíše rozpačitý. Nebudu příběhu vytýkat předvídatelnost, protože co si budeme namlouvat, tou je postiženo 99,89 procent romantických a erotických knih.

Nicméně tady prostě Karen Schaler nepřišla s ničím ohromujícím (to tedy ani ve Vánočním táboře, jenže tam to alespoň mělo nějaké grády). Na vině je – s největší pravděpodobností – má přesycenost. Zřejmě jsem si totiž toho vánočně tematického sladkého čtení naordinovala přespříliš a ohromit mě, zaujmout je potom nehorázný oříšek.

Z tohoto pohledu je pro mě velmi těžké hodnotit nezaujatě a nestranně. Příběh sám o sobě je velice pěkný a je vystavěný dobře. Čtivost upřít nemohu. U mne však převládala rozmrzelost, že Láska k Vánocům sází na podobné kouzlo jako Vánoční tábor. Rozdíl je akorát v prostředí. U obou knih máme ženskou hrdinku, která svátky nijak zvlášť neprožívá (každá z jiných důvodů) a je vhozena do podmínek, kdy by Vánocům podlehl i jejich nejzarytější nepřítel.

Připočtěte k tomu chlapíka, který je sladký jako cukrkandl, všichni jsou usměvaví, radostní, touží po lásce, dobrotách… cynik ve mně vrže zuby a mračí se, seč mu síly stačí. Na jazyku mě svrbí nejedna jízlivost. Jenže navzdory tomu všemu je Láska k Vánocům příjemně čtivá. I když mě prakticky nonstop něco rozčilovalo, stejně jsem četla. Pokud si můžete vybrat, rozhodně volte spíše Vánoční tábor. Ten hodnotím jako podařenější. Tohle je takový méně výrazný bráška, který stojí ve stínu. Někdo by dokonce mohl říct, že na původním nápadu celkem parazituje.

Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2020)

Počet stran: 350

Překlad:  Dana Chodilová (poznámka – pokud máte oblíbeného překladatele či překladatelku, na webových stránkách Baronetu máte možnost snadno a rychle si zobrazit knihy právě podle tohoto kriteria!)

Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu!