úterý 1. února 2022

knihovna - V. Keeland + P. Ward: Pan Pracháč


Osvědčená autorská dvojka je tu zase! 

Jsou dny, kdy potřebuji vsadit na jistotu. Nechce se mi experimentovat. Jsem unavená, nastydlá, bez nálady, nevyspalá a podobně. Potom jdu za oblíbenými autory. A to je i případ dua Vi Keeland a Penelope Ward. Ať už mluvíme o jejich společné práci či knihách, které napsaly každá zvlášť. Dalším společným rysem často je, že česká obálka je stejná jako originální. Líbí se vám tento trend nebo rádi porovnáváte?

S Biancou jsem se potkal ve výtahu. Když jsme uvízli, jela se mnou pořídit rozhovor. Kvůli mému oblečení mě krásná novinářka s havraními vlasy považovala za poslíčka. Neměla ani ponětí, že ve skutečnosti jsem Dex Truitt, bohatý, úspěšný obchodník, jehož pojmenovala „Pan Pracháč“ a s nímž měla provést interview. Bianca mi řekla, jak moc nemá ráda lidi Dexova typu – snobské, přechytralé, nažehlené muže, kteří nedokáží ocenit ty nejjednodušší věci v životě. Takže když se výtah konečně rozjel, zrušil jsem rozhovor a zanechal ji v domnění, že jsem někdo úplně jiný – kurýr jménem Jay, co jezdí na kole. Líbilo se mi, jak se dívala na toho chlapíka, a nechtěl jsem, aby to skončilo.Začal jsem s ní chodit jako „Jay“ – a její rozhovor s mým skutečným já s ní vyřídil po e-mailu. Nečekal jsem, že naše vzájemné jiskření bude stejně silné i přes internet. Nečekal jsem, že z toho vzejde takový blázinec. Nečekal jsem, že Jay a Dex se do ní zamilují. A že ona se zamiluje do těch dvou.

Jak název napovídá, hlavní hrdina bude bohatý. Extrémně. Ach, jak šokující. Já chápu, že peníze hýbou světem a život je s nimi možná snazší, ale nechtělo by to nějakou osvěžující změnu? Alespoň občas? Co kdyby jednou byla tou bohatou dáma? Nebo by těch peněz prostě měli oba nějak rozumně, normálně?

Fanoušci této autorské dvojice dostanou přesně to, co od nich mají rádi. Odpůrci se jen utvrdí ve svém názoru. Pan Pracháč ničím nevybočuje. Ich-forma, pravidelné střídání pohledů dvou hlavních postav a příběh? Potkali se náhodou ve výtahu, přeskočila jiskra a než se stihli rozkoukat, byl z toho parádní požár. Bohužel postavený na ještě parádnější lži. Ale nebyla by to romance, aby se nenašla cesta ven!

První polovina knihy je dravá, plná mailových konverzací, hravého dráždění a svádění, dvojsmyslů a postupného odhalování, bohužel je i krapítek jalová. Na sex si počkáte extrémně dlouho a upřímně, když už na něj dojde, nebude to zase takové terno. Obě autorky to rozhodně umí lépe. Co mě však bavilo, zejména ve druhé polovině, byly zvraty. Kupodivu vše působilo promyšleně, zajímavě, poutavě, vcelku i originálně. Škoda jen, že celá první polovina knihy jako kdyby patřila jinam. Jako kdyby někde v půlce byl neviditelný předěl a zatímco první část byla předvídatelná až hrůza a postrádala byť jen náznak originality, ta druhá šlapala jako kvalitní švýcarské hodinky. Kniha nešla odložit a dech se tajil nedočkavostí a zvědavostí.

Jistě, nechybí klišé jako vrata, ale snad nikdo z nás si nedělá iluze, že by to bylo jinak. Přiznejme si na férovku: i toto je jeden z důvodů, proč romance čteme. Proč po nich saháme. Chceme pohádku, chceme lásku, špetku naivity, koření erotiky, otřepané fráze, toužebné pohledy, svalnaté pekáče buchet, nóbl obleky, vypracovaná pozadí a dokonalé vybavení.

A toto všechno dostáváme. Jako přídavek notnou dávku humoru, tady i nějaké to menší či větší překvapení, snad i slzička ukápla, sladkost závěru nás ukonejší a vesmír je zase na chvíli v rovnováze. Nejde o nejlepší kousek Vi Keeland a Penelope Ward. Nicméně nejde ani o žádný průser. Označila bych to za velmi uspokojivý standard.

PS: Ani tady nechybí „easter-egg“ – opět se mihne koza z knihy Drzý bastard!

Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2017)

Počet stran: 280

Překlad:  Antonie Králová (poznámka – pokud máte oblíbeného překladatele či překladatelku, na webových stránkách Baronetu máte možnost snadno a rychle si zobrazit knihy právě podle tohoto kriteria!)

Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu!





2 komentáře:

  1. Tahle recenze mě hodně pobavila, fakt skvěle napsané. Já mám asi radši, když má kniha stejnou českou i originální obálku. V 90% případů je ta česká totiž horší a vzhledem k tomu, že čtu knihy v originále, se pak alespoň líp orientuju v českém knihkupectví a na českých databázích, protože podle obálky knihu poznám na první pohled.
    Pan pracháč zní sice jako velké klišé, ale když je to dobře napsané, tak mám nóbl obleky a vypracovaná pozadí ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! Musím říct, že to mám ve většině případů stejně. Ale třeba takové knihy od Julie Caplin mají u nás nádhernou obálku od Kateřiny Brabcové a ta tu originální hravě strčí do kapsy :) A jestli mám nakladatelství, od kterých obálky naprosto žeru, tak je to jihočeský Golden Dog!

      Ono je to velké klišé, ale je tam tolik vtipných hlodů, že to prostě přejdu, protože najít erotiku nebo romantiku, kde by klišé nebylo vůbec snad ani nejde. A obleky a uniformy jsou moje slabina stejně jako Londýn!

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)