A jde to vůbec?
Co? Přece nedělat naprosto nic! Máme jistým způsobem vsugerováno, že nicnedělání se rovná povalečství, flákání, snad i forma prokrastinace, ale aby bylo ve své podstatě důležité? Absurdní myšlenka! Jenže co když ne? To jsem zase našla ideální téma na filosofování, což?!
Jsou knihy, které
přijdou na řadu hned. A potom jsou jiné, ke kterým si cestu musím najít – nebo
si ji ony najdou ke mně. Síla nicnedělání je přesně ten případ. Leží si
v poličce už nějakou dobu, neboť vyšla v roce 2021. Ale musel přijít
květen 2023, abych k ní dozrála a především našla i praktické
uplatnění.
Ušetřím vás
podrobností, vybírá si to daň – fyzicky i psychicky. Takže místo televize před
spaním nebo čumákováním na sociální sítě v telefonu přišla na řadu kniha
plná úvah. Člověk (tedy myšleno já z pozice čtenáře) se trošku zklidnil,
něco málo vstřebal, nepatrně se poučil a možná i trochu přehodnotil.
Pojďme si v první
řadě říct, že z textu poznáte povolání lomeno poslání autora. Tomas Sjödin
je pastor, takže jisté zaměření na duchovno je z textu cítit včetně
zmiňování bible. Nenásilně, nicméně je dobré tuto skutečnost zmínit.
Z osmnácti kapitol bych vypíchla zejména tu s pořadovým číslem tři s názvem:
Co se děje, když odpočíváme? Což je – shodou okolností – i podtitul
knihy.
Odpočinek není za odměnu. A už vůbec to není něco, co si
máme zasloužit.
Jedno ze zásadních
uvědomění, které si z knihy odnáším. Nemusím s Tomasem souhlasit ve
všem. Můžu občas nesouhlasně zavrčet nebo se ušklíbnout, když mi některá jeho
myšlenka přijde poněkud absurdní či přitažená za vlasy, ovšem výše zmíněnou věc
si s gustem vytisknu a dám za rámeček.
Síla nicnedělání vám nedá rozhřešení ani blbuvzdorný návod, jak odpočívat. Pomůže vám zpomalit a uvědomit si. Nic nenutí. Nezahrne vás fakty, neutluče vás argumenty. Můžete ji přečíst a poslat dál. Založit do knihovničky a zapomenout. Vrátit do knihovny a rýpnout si v komentáři pod recenzí. Ideální společník na dlouhý chladný večer, kdy není chuť na beletrii a chcete se naopak ponořit do hloubavějších úvah na důležité téma, které ale není znásilňováno, předhazováno, ovšem ani bagatelizováno. Jen volné uvažování a co si z toho odneseme je libovolné a velmi individuální.
Rok vydání: 2021
Počet stran: 152
Překlad: Vendula
Nováková
V případě zájmu
vás tento kousek vyjde na krásných 225,- Kč a nevím, jaký názor na to máte vy,
ale já rozhodně podporuji nakupování přímo u vydavatelů – tudy do eshopu!
Tomas Sjödin je
švédský pastor a autor řady knih. Spolupracuje také s televizí a filmem, jeho
texty se objevují v novinách a časopisech.
Na gymplu jsem na stejné téma psala nějakou slohovku... a dostala jsem 3- :D svou nejhorší známku z češtiny vůbec. Ale myslím, že téma je to dobré, jen asi ne každému ta filozofie sedne, protože je to stejné jako se samotou... nebo alkoholem... nebo hrami... :D všeho moc škodí. A je krásné umět si užívat všechny střípky života, ale jakmile se z nicnedělání stane životní styl, člověk strašně zakrní. Jsem tak žilka asi poslední dva roky, dokonce jsem se vybodla na blog, přitom na něj člověk nemusí sepsat druhou bakalářku. No nevadí, doufám, že důležitost "nepropadnout nové droze" pastor ve své knize také zdůraznil. :D
OdpovědětVymazatRozhodně souhlasím - je to dobré téma a taky dobře diskutovatelné. Vždycky to bude o lidech, kteří to budou řešit. Duchovní se na to bude dívat jinak než třeba zedník nebo učitelka a v podstatě můžou mít pravdu všichni :) Já k tomu přistupovala bez dogmat a s otevřenou myslí, takže se nad něčím ušklíbnu a něco se mě naopak dotkne velmi a samozřejmě i tady je dobré nejít do extrému a zapojit selský rozum :D nic se nemá přehánět, ani nicnedělání!
VymazatV mém zaměstnání mám tu výhodu, že čím volnějším tempem jí dělám, tím více to všichni vítají. Víc už snad zpomalit nemůžu, fakt snová práce! :)
OdpovědětVymazatTo je nádherná myšlenka, Janinko! :D a myslím, že si se staroušky užiješ taky pořádnou dávku filozofování. Nebo se pletu? :)
VymazatNepleteš, ani trochu :).
Vymazat