Recenze - K. Loučková: Tajemství černé dámy

Historická fantasy detektivka!

Dobře, to zní trošku střeleně. Jenže bacha, ona je to taky krapet romance! A navíc pořádná bichlička! Než vás tady uvykřičníkuji do bezvědomí, pojďme se raději podívat na anotaci a mé hodnocení!

Urozená panna Malwina uvěřila zemanu z Vlčiště, který jí slíbil pomoc, a namísto dohodnutého sňatku zvolila útěk z domova. K čemu je však ochránce, který se ze dne na den stal psancem? Bergar z Vlčiště přijal závazek postarat se o příbuznou svého přítele, při návratu domů však zjistil, že kdo vystoupal vysoko, padává hluboko a rychle. Na krku mu zůstala panna, jež má podivné sklony léčit pouhým dotekem, a jemu z dědictví po otci zbyla jen ta problematičtější část. Malwina, vychovaná ve víře, že magie je temná a zlá síla, se poprvé setkává s tvory z děsivých mýtů a Bergar se zas nemůže rozhodnout mezi spravedlností a pomstou. A každý něco skrývá – občas i sám před sebou.

V první řadě začneme výtkou. Zvolit v případě 520 stránkové knihy paperbackové vydání je čistá šílenost. Bichle se příšerně drží, rohy se ničí, „desky“ se ohýbají a je to k vzteku. Chválím však obálku, která vypráví příběh. Možná se vám na první pohled zdá přeplácaná, ale je originální, k příběhu naprosto výstižná a něco nám sděluje. Její autorkou je Janina Strnadová a ujala se i ilustrací uvnitř knihy.

Tajemství černé dámy je tedy poměrně těžké co do hmotnosti knihy, nicméně ne co do příběhu. Na své si přijdou zejména milovníci detailů. Ruku v ruce s vysokým počtem stránek jde totiž i jakási rozvláčnost a detailnost. Někdo to má rád a někdo naopak ne. Mně se ta komplexnost všeho, co se Kateřina Loučková snažila zachytit, líbila. Jenže mě to rozpitvávání na prvočinitele občas docela i rotovalo.

Stejně tak mi méně vyhovují dlouhé kapitoly, i když jsou rozděleny na kratší podčásti, za což velmi děkuji. Děj jako takový je poutavý a jde skutečně o kombinaci historické detektivky, která je letmo říznutá fantasy (protože tu máme vlkodlaka a poloviční… kurňa, to už by byl spoiler, ale anotace naznačuje dostatečně) i romancí. Jde tedy o jakýsi příjemný a nenásilný mišmaš.

Počtu stran se nijak nebojte. Děj má potenciál vás chytit a nepustit, dokud spolu s postavami (neomezujeme se jen na ústřední dvojici – Malwinu a Bergara) nerozluštíte vše (skoro vše, abych byla přesná), co je potřeba vyřešit. Charaktery jsou sympatické, dialogy svižné, prostředí lákavé a velmi dobře vykreslené. Navíc se ocitáme v dobách, kdy čest měla ještě nějakou váhu, a slovo muže něco znamenalo. Líbil se mi výlet do těchto rytířských časů, kdy sice hygiena vázla, ale šlechetnost se cenila.

Kateřina Loučková mě znovu (počtvrté – už mám za sebou knihy Dračí nevěsta, Lovec věna a Lesní klenot) přesvědčila, že mi její styl vyhovuje, i když jsou věci, ke kterým mám výhrady. V některých detailech bych se osobně tolik nepitvala, ale to už je na preferencích každého z nás. Příběh je komplexní (i přes obsáhlost jsem nenarazila na vysloveně hluchá či nudná místa), propracovaný, postavy skvěle vykreslené, nekoná se žádná předvídatelná přímočarost, doba je poměrně slušně zachycená, atmosféra sálá z každé stránky, vyprávění ve třetí osobě je dobře zvolené a čtenářský zážitek je parádní. Za mě tedy velmi milé překvapení z pera domácí autorky!

Počet stran: 520

Ilustrace: Janina Strnadová

Knihu vydalo nakladatelství Straky na vrbě 16. 11. 2022 a zakoupit ji můžete přímo u vydavatele na webu straky.cz

PS: na fotce nejsem já, nýbrž sama autorka a zdrojem je FB stránka knihy!