pondělí 10. května 2021

knihovna - E. Fischer: Když jde slůně do školy


Dětská klišé

Skutečně si myslíte, že klišé jsou výsadou pouze romantické a erotické literatury? Pak vás ráda vyvedu z omylu. Nejsou. Bez větších obtíží je zvládnete odhalit v detektivkách, thrillerech, hororech a ano i v dětské literatuře. Dnešní titul si mě získal právě tím, že jedno takové zaběhlé klišé pojal odlišně.

Když půjde slůně do školy, co se tam bude učit? Abecedu? To přece ne. Naučí se tam, že jeho chobot může být nosem, brčkem, rukou i hadicí! A navíc se tam seznámí s mnoha veselými zvířecími kamarády. A jaké to bude, až půjdeš do školy ty?

Co konkrétního mám na mysli? Polidšťování zvířat. Ano, já vím, v dětských knihách naprosto běžná věc. A přiznám se, že by mě ani nenapadlo vnímat to negativně. Jenže občas už je toho moc a čím je potomek starší, tím víc má otázek a tím spíš dokáže rozlišit, že zebry nekamarádí s vlky. A myška se nebude zpravidla zamilovaně tulit ke kocourkovi a nosit pestrobarevná trička. Krokodýl nebude s kšiltovkou na hlavě něco vysvětlovat chameleonovi a slon dozajista nepůjde do normální školy.

Už anotace napovídá, že se autorka vydala jiným směrem. Za mě rozhodně správným. Nejde tedy o klasického rádce typu: Co má dítě čekat ve škole. Nahlíží na učení nepatrně jiným stylem a názorně ukazuje, že učení není jen „výsadou“ nás, lidí. Stále platí, co už víme z dřívějších dob a především praxe: děti se nejlépe učí hrou, nenásilně, pozorováním, napodobováním. Jenže školní docházka je u nás povinná a nějaká ta průprava se celkem šikne.

Hodně toho je o lidech. O štěstí na dobrého učitele a ne na zakomplexovanou matronu, která děti akorát trýzní. Nepřestávám doufat ve špetičku toho štěstí, avšak zároveň si nedělám iluze. Na překážky narazíme všude. Často slýchám, že holčičky bývají ve škole méně problémové. V případě cácorky… jak bych vám to jenom řekla slušně… dovolím si citovat jednu oblíbenou pohádku: „Je to rebel!“ Proto to pro nás bude dobrodružné tak jako tak! Ale ještě máme minimálně rok k dobru, možná dva.

Děkuji za titul… hele, tenhle slovní obrat už je taky ohraný… jinak… originalita se u knih v poslední době hledá obtížněji, než byste možná řekli. Narazit potom na příběh, který bude mít smysl, je opravdu oříšek. I Portál občas klopýtne nebo šlápne vedle a já skřípu zuby, nicméně v případě slůněte se můj zubař strachovat nemusí. Tedy za předpokladu, že bych nějakého zubaře měla, stále nemám! Hodnotíme dětskou knihu, nikoli volné kapacity zubařské péče na Jihočesku.

Pět hvězdiček! Příjemné ilustrace, hravé, pestré, barevné. Zvířátka realistická – akorát k včelám mám výhradu. Mám tu nějakého odborníka? Já jsem si totiž myslela, že pil sbírají/zachytávají na nožičkách a tady jsou znázorněny, že ho dlabou. Tak jak? Jí ho nebo ho jenom sbírají případně oboje? No, tady vidíte v praxi, že i kniha primárně určená předškolákům může vzbudit zvědavost a touhu po vědění u zmoženého dospěláka. Tak, to je teprve přidaná hodnota! Textu je tak akorát, osobně bych ocenila víc, avšak co vítám s velkým povděkem, je absence rýmů. Prosím vás, než rýmovat prapodivně, raději nerýmovat vůbec. To pro případ, že by tu byl nějaký budoucí autor. Ano, Chameleon mě poznamenal na hodně dlouhou dobu. Žádný strach, není z portálovské dílny!

Autor: Ellen Fischer

Nakladatelství:  Portál (web)

Žánr: dětské (náhled do kategorie)

Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2015)

Počet stran: 32

Překlad: Marie Těthalová

Ilustrace: Laura Wood

Děkuji mé jmenovkyni (Kačence) za zaslání recenzního výtisku a podporu mých šedých buněk mozkových plus překonávání věcí neznámých a obtížných. V případě zájmu vás tento kousek vyjde na krásných 191,- Kč a nevím, jaký názor na to máte vy, ale já rozhodně podporuji nakupování přímo u vydavatelů – tudy do eshopu!

Ellen Fischer je oblíbená autorka dětských knih.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)