Recenze - H. Zobačová: Bára a Kuba

Nejen pro prvňáčky!

Boj s písmenky je teď náš každodenní chleba. Slabikář má omezené možnosti, a proto se hodí jakákoli alternativa. Pokud navíc může pomoci dítěti cítit se samostatně a dodá sebevědomí, není nad čím váhat. Genetická metoda je pro tento účel jako dělaná.

Kuba a Bára jsou sourozenci a zažívají spolu různá každodenní drobná dobrodružství.

Malí čtenáři, kteří už touží číst nebo se se čtením čerstvě seznamují, se díky jejich příběhům seznamují postupně se všemi písmeny, a to v takovém pořadí, jaké odpovídá genetické metodě čtení. Text tedy vždy počítá pouze s těmi hláskami a jazykovými jevy, které dítě umí, a na ty navazuje dalšími.

Na úvod špetka teorie: Genetická metoda je mimo jiné postavena na velkých tiskacích písmenech a jednoslabičných slovech aneb začít tím nejjednodušším, co vídáme dnes a denně – krátké nápisy, státní poznávací značky, názvy obchodů, jména měst a vesnic, cedule, popisky a podobně… Neučí se tak prvně slabikovat, jako kdysi my (já např. narozena 1984). Samozřejmě, že na každé dítko může fungovat něco jiného, ale je dobré vědět i o existenci alternativ.

Ono se to může zdát jako prkotina, ale zkuste si zajít do dětského oddělení v knihkupectví či knihovně a zalistujte pár tituly pro děti od 4 do 7 let. Schválně, kolik z nich bude mít výlučně velká tiskací písmena? Moc jich totiž nebude. Je dobré si uvědomit, že nejmenším čtenářům prostě ta malá verze abecedy dělá ze začátku potíže (mně bude v létě 40 a občas jsem schopná zaměnit malé b za d). Pokud se se čtením děti perou, stoupá frustrace a nechuť. Však si představte sami sebe, když vám něco nejde. Taky se do té konkrétní činnosti rozhodně nevrháte s nadšením.

Cácorka je poměrně zdatný a nadšený čtenář a jsou to právě malá písmenka, u kterých se občas zamotá či zadrhne. Z toho důvodu jsem ráda, že máme doma i kousky z edice První čtení, to nic není, které jsou podané Genetickou metodou. Autorkou je Hana Zobačová, se kterou se nevidím poprvé a určitě ani naposledy (Zázrak o Vánocích, Auta, vlaky, bagry taky, překlad Koza rohatá/O veliké řepě)). K předchozím titulům Auta, vlaky, bagry taky a Co se šeptá v trávě (autorka E. Horáková) se tak připojují sourozenci Bára a Kuba.

Je potřeba zmínit, že Bára a Kuba nejsou typický příběh s delším uceleným textem. Z toho důvodu jsou vhodní na úplný začátek. Na 72 stranách se popořadě seznamujeme s jednotlivými písmenky. Rozšiřuje se slovní zásoba, počítají slabiky. Děti se učí uvědomit si, která písmenka slovo obsahuje, na které začíná, kterým slovům se eventuálně podobá/rýmuje se, jaké slabiky obsahuje, kolik jich je (vytleskávání) a podobně. To vše za doprovodu krásných a hravých ilustrací šikovné Venduly Hegerové.

Velmi oceňuji i autorčino slovo úvodem, které nám připomene některé skutečnosti, na které velmi rádi zapomínáme, a nemusí nám hned dojít. My už přece jenom číst umíme, zatímco naši nejmenší se s písmenky teprve seznamují. Proto je potřeba obrnit se trpělivostí, podat pomocnou ruku a společně se s tím poprat. Bára a Kuba vám u toho budou ochotně asistovat. A potom můžete klidně přejít k výše zmíněným dalším dvěma titulům a vydat se za dobrodružstvím do světa fantazie a pohádek!

Vydalo nakladatelství Portál v roce 2023

Hana Zobačová je speciální pedagožka a knižní redaktorka. Napsala řadu knih pro děti, např. Auta, vlaky, bagry taky, Žil byl kdysi kdesi, Pokojíček plný hraček nebo Zázrak o Vánocích.