Honza Slívka nám autorsky zraje jako víno, takže mu odpustím i ten aprílový žertík s chystáním další lákavé knihy v mých oblíbených fialových barvičkách. I v Zombiekarnaci se však Jiří Arbe Miňovský notně vyřádil a já tu obálku jednoduše žeru. Barevně i nápaditě je bez přehánění úchvatná.
Samuel Drops se vrací a tentokrát je to ještě drsnější jízda než v prvním díle (Likvidátor). Po tom, co zlikvidoval živoucího boha a zachránil Celsior, by si člověk myslel, že si zaslouží alespoň chvilku oddechu. Ale to by Honza Slívka nesměl mít se svou postavou úplně jiné plány!
Mé třetí rande s Kazimírem Nezbedou bylo naprosto nevyhnutelné. A recenzovat bez spoilerů bude výzva jako hrom. V první řadě vám musím říct následující: Nezkoušejte žádné přeskakování. Trilogie Masomlejnek se musí číst tak, jak je napsána – Srab, Šelma a Alfa. Proč?
Máte zrovna náročné období a potřebujete vzpruhu? Je váš smysl pro humor stejně černý jako kvalitní káva? Milujete sarkasmus a nebojíte se ani cynismu? Tak to vám novinka od nakladatelství Epocha rozhodně udělá radost. Albrecht Smuten není žádné ořezávátko a jeho nejnovější kousek stojí za pozornost.
Přišel čas zapomenout na svět, jak ho známe. Prodat, co se dá, projít výcvikem, nechat všechno za sebou a vyrazit směr Luzná! Kde to je? Co to je? Co tam budeme hledat a proč? A především, s čím se tam setkáme? Na to už odpoví Honza Slívka a první díl plánované trilogie Masomlejnek s podtitulem Srab!
Máte rádi postapo fantasy, ale v některých je na vás moc vulgarismů, sprosťáren a úchylností? Potom se nenechte zmást anotací a vydejte se do Práhu pátrat, zkoumat, rochňat se v hlavách postav a rozplétat cestu za pravdou, která vás často zavede do slepé uličky či temného rohu, ale vám se to bude zamlouvat.
Jiný kraj se tváří skoro až nenápadně, ale ukrývá 11 pokladů, které zabrousí do sci-fi, hororu a fantasy. Ba co víc, dotknou se i aktuálních a mnohdy citlivých nebo třaskavých témat. Čeští autoři dokazují, že se toho nebojí. Tereza Kadečková a Tereza Matoušková sestavily pestrou antologii, která dělá nakladatelství Golden Dog čest. Ovšem bez výhrad se neobejdeme.
Celkem nenápadně se tvářící bichlička menšího formátu… i tak by se dal popsat první dojem z knihy Dům roztříštěných snů. Ilustrovaná obálka vypráví příběh a Irena Moravcová přichází s kouskem, který skvěle pasuje do šuplíčku české fantastiky. Sice nejde o horkou novinku, nicméně byla by škoda nedat jí šanci. Objevila jsem poklad nebo jsem se naopak unudila do bezvědomí?
Dobře, to zní trošku
střeleně. Jenže bacha, ona je to taky krapet romance! A navíc pořádná
bichlička! Než vás tady uvykřičníkuji do bezvědomí, pojďme se raději podívat na
anotaci a mé hodnocení!
V první řadě je důležité si uvědomit, zda povídky čtete rádi. Ono je to s nimi trochu ošidné. Někdo je má rád coby lehké oťukání a seznámení se s autorem. Jiný prostě proto, že je slupne jako malinu a co jsme si, to jsme si. Pak je tu partička čtenářů, kteří povídkám úplně nehoví. Proč? Protože poskytují málo prostoru, aby se děj rozvinul a bylo z něj něco kloudného.
Nakladatelství Epocha na to jde dobře. Zabalí knihu určenou primárně pro mládež do nádherné obálky s příjemným antistresovým povrchem, který ocení spíše dospělá část populace. Nekecám – kolikrát mám knihu na klíně a místo čtení úchylně přejíždím bříšky prstů po plastické obálce.
