A protože do čistě vánočního tvoření se mi moc nechce, máme tu tématiku zimní a zároveň i jistou formu recyklace. Pálíte doma svíčky? Tím nemyslím, zda je vrhnete do ohně, ale zda si je zapalujete. Kvůli vůni, zakrytí pachu kouře, atmosféře, náladě... jen tak... Potom vám určitě zbývají jejich obaly. Nejčastěji bývají skleněné. My do nich nalijeme vroucí vodu (raději v dřezu, kdyby některá svíčka praskla) a necháme vychladnout. Vosk se rozpustí, vyplave na hladinu, ztuhne a jde hravě odstranit to, co ve svíčce případně zbylo... poté stačí umýt, osušit a materiál na tvoření máte na světě!
Aneb vyráběj z toho, co máš doma po ruce - tentokrát to bude chtít plato od vajíček (těch, která se prodávají po 30 kusech) - a potřebovat budete horní i spodní část! K tomu nějaké ty barvičky a můžete si vytvořit... co vlastně?
Jestli jsem dávala pozor, bude prodej těchto plastovo-vatových udělátek ukončen a nahrazeny mají být bambusovými nebo silikonovým opakovatelně použitelnými. Budiž, proč ne. Rozhodně je to lepší krok, než zakázat plastová brčka a narvat na pitíčka (která jsou často taky z plastu nebo alobalu a tak) papírová... Zkoušeli jste nechat papírové brčko půl dne v pitíčku nebo mlíčku? Labůžo - to chceš! Ale zpátky k tvoření a tomu, co bude dnes potřeba:
Dnes je tu jeden krátký, velmi variabilní a úplně jednoduchý tip na tvoření, na které máte - teoreticky - vše potřebné doma. Doufám. Základním předpokladem úspěchu je umět kreslit, případně obkreslovat, protože pomůcky všeho druhu jsou dovolené!
A povím vám, že to byla lehce nostalgická návštěva. Jsem holt stará citlivka, i když si spíš ráda myslím, že jsem především cynik. Mám své slabé chvilky a někdo by mohl namítnout, že čtyři roky jsou dostatečně dlouhá doba na to, aby se člověk zahojil a přestal fňukat. Jenže smutek, vzpomínky a nostalgii nepovažuji za věci negativní. Patří k životu a milovaný člověk v něm prostě chybí bez ohledu na to, kolik let od jeho odchodu uplynulo. Tečka. Přestanu se v tom však pitvat a půjdeme se podívat, na co jsem to vyrazila!
A konkrétně na Modravu. Nenechte se odradit informacemi (a mým občasným lamentování), že je tam celá Praha. Jo, je to pravda - minimálně půlka. To však nutně neznamená, že se lokalitě musíte vyhýbat. Naopak, prostě jen vypíchnete a budete objevovat ta méně frekventovaná místa, případně časy. A i proto jsem tu já se svými tipy na výlety - jdeme na to!
A že jich v té naší vlasti je dostatek, takže nám to nějakou chvíli coby téma výletů vydrží. V některých jsme byli. Ať už nedávno, nebo před hodně, opravdu hodně lety. Jiné jsou pro nás premiérové. Právě jako třeba dnešní Tábor. Recenze na Googlu jsou takové… meh. Půl na půl, proto byla naše očekávání hodně nízká. Jak to dopadlo?
Jako bonus, vyjma podrobností o výšlapu na rozhlednu, dostanete i doporučení na naprosto luxusní a nečekaný dlabanec. Protože po pořádné šlapanici, to chce vzpruhu! Totiž odměnu. Nebo motivaci předem? Hele, je jedno, jak tomu budeme říkat, prostě hlad máme snad všichni, tak co?!
Ne, nechystáme se rabovat popelnice či něco podobného. Obecné pravidlo je: Tvoř z toho, co máš doma. Jasné, některé věci nejsou úplně obvyklé, ale jsem trochu sysel a hodně toho taky kupovala ještě moje mamka s tím, až budou vnoučata větší, že bude tvořit. Všichni známe tu o plánech a realitě a že se klidně může stát, že než na ono pověstné "až" dojde, budeme dávno šustit v urně, ale co už. Jdeme raději patlámo, pátlámo!
Nebo jak to máte vy? Od jakého věku vás zoo (ne)baví? Jaká zvířata hrají prim? Která rádi pozorujete? Dáváte přednost botanické zahradě? A prošli jste si dětským obdobím, kdy jste milovali dinosaury? Fascinují vás stále?
Na úvod jsem vás doslova zahltila otázkami. Bez dalšího okecávání se vrhneme do podrobností naší návštěvy plzeňské Zoologické a botanické zahrady, plus jako bonus i přilehlého DinoParku!
Nebo jich bude víc? Předem nevím, minimálně ještě jeden článek je v pořadí. Ten bude mít společný základní materiál. Dnes půjde opět o rádoby nesourodý mix. Hodí se poznamenat, že každý z nápadů jde použít pro více věkových skupin. Cácorce je skoro pět, ovšem trpělivost má jako dvouletá. Něco ji baví, něco ne. Někdy chce stříhat, jindy naopak musím já. S většími dětmi bude trochu lepší pořízení a menším bude muset dozor pomáhat o něco více. Však už si určitě poradíte ;-)
...a mě vymýšlet blbosti. Ne, prosím vás, nenudím se, nezvažuji koupi medvídka mývala ani jiné podobné akce. Prostě nám zavřeli školky... a aktuálně jsou otevřené pouze pro předškoláčky. Mít doma mrně nonstop, je síla, co vám budu vyprávět. Vykoumat zábavu je občas ještě náročnější. Sama se považuji za ne moc zručnou osobu. Z tavné pistole mám panickou hrůzu. Vynalézavost pokulhává a trpělivost ještě více. Nedá se však svítit. Za svůj velký vzor považuji Janinku, neboť kam se na ni hrabu. Berte proto tento článek spíše jako ukázku, inspiraci. Rozhodně nehledejte plnohodnotný návod. Upřímně, ani já se jimi neřídím. Najdu obrázek a k výsledku si hledám vlastní cestu v rámci možností, materiálů a pomůcek, které tu mám.
Staré moudro praví: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Pomiňme teď dilema, zda psát velké či malé n. Protože rok uplynulý byl náročný na všech frontách, zkusíme do toho současného skočit s humorem a nadhledem. Jak? Inu, pošleme chlapa na nákup!
Tak už jdeme do finále a poslední tóny zní, to všechno se chystá spousty dní. A najednou už jen pár taktů se zpívá... Se zase rychle uklidníme a vrátíme nohama na pevnou zem! V předchozím díle jsme si prošli změnou realitní kanceláře a utvrdili se především v tom, že co není černé na bílém, to neplatí. Ono mnohdy ani to napsané, ale o tom potom...