Petru Štarkovou znám zejména jako autorku publikací pro děti (např. Jak se dostat z maléru, Největší nemehlo pod sluncem, Můj brácha tornádo) či sci-fi sbírky povídek Seif. Proto jsem byla zvědavá, jaká bude její novinka Dej mi pokoj, která se na první pohled tváří velmi nenápadně a neurčitě.
Hlásá obálka a já propukám v hlasitý smích! Mám totiž dojem, že nálepku bestseller dostává kde co a je to potom trochu matoucí návnada. Nicméně já se s Alexem Michaelidesem setkávám poprvé a jsem zvědavá, co si pro mě přichystal, protože námět vůbec nevypadá zle. Posuďte sami:
Dnes mám dvě možnosti. Buď mohu svou nepozornost při výběru knihy svést na špatný zrak či zbrklost, nebo se prostě a jednoduše přiznám, že jsem to měla na salámu. Co? Inu – fakt, že Krotitel je už devátý díl série o spisovatelce a detektivovi. Pojďme začít anotací a já vám potom vysvětlím ten zbytek!
Na domácí autorské půdě se pohybuji jako v minovém poli. Jednou jásám, že jsem se trefila a jsem šťastná jako bleška, že mohu číst příběh, který má hlavu a patu. Jindy to bouchne (jako třeba v případě Letního dárku) a z knihy nejsem vůbec nadšená. Michaela Klevisová zvolila prostředí, které mě láká, ať už chci nebo ne. Šumava (potažmo Pošumaví) je jedna z mých slabin. Navíc, podle všeho, nejde o sérii – bod k dobru a výsledek zjistíme v zápětí: výbuch nebo nadšení?
Aneb zarazila mě délka, ale zaujala anotace. Zvědavost zvítězila nad smíšenými pocity z dualogie Faye! Autorka proto dostává další šanci a uvidíme, zda poslední či nikoli. Jak to máte vy? Ať už se severskými autory nebo konkrétně s touto spisovatelkou? Baví vás? Míjejí? Nezajímají? Štvou? Nudí? Já jsem s nimi trošku na štíru, ovšem nevzdávám se…
