Luboš Polívka má talent na vyprávění příběhů. Jeho Detektiv si mě získal a neskutečně jsem se u čtení bavila. Druhý díl Detektiv: Salašník byl o něco slabší, ale stále čtivý a zajímavý. Zejména notnou dávkou sebedestruktivního chování svérázného hlavního hrdiny. Dnes je tady Loser, který může a nemusí být v podstatě životopisem.
Občas si chci odpočinout od klasické beletrie a dát si něco jiného. Tak proč ne třeba kuchařku? I když vyvstává otázka, zda je Sapíkův svět skutečně kuchařka v pravém slova smyslu. Odpověď by totiž zněla, že není. I sám podtitul hlásá: Nejlepší recepty i bohatý životní příběh hvězdy české gastronomie.
Aneb rozmáhá se nám takový „nešvar“ nebo by spíš sedělo označení trend. Americký online poskytovatel filmů a seriálů – Netflix – udává směr. Vnímám to negativně? Já vlastně nevím. Možná. Liší se to kus od kusu. Například popularita seriálu Bridgertonovi přinesla nevídaný zájem o knižní serii (vychází teď s novými obálkami), která je pro něj předlohou. Něco, co jsem zhltla přibližně před sedmi lety, teď hýbe sociálními sítěmi a já se tomu vyhýbám jako čert kříži, protože mi ten humbuk nedělá dobře. Seriál Mindhunter:Lovci myšlenek mi naopak naprosto unikl a pro změnu mě láká velice. Jsem divná nebo to má někdo z vás taky tak, že na něj reklamní nátlak působí spíš negativně? Pojďme ke knize:
