Podporovat potomky ve čtení občas znamená skřípat zuby nad výběrem. Ale je potřeba dát jim volnou ruku a podpořit je. Odmění se nám láskou ke knihám a chutí do čtení. U nás to tentokrát vyhráli jednorožci, což je třetí nejoblíbenější téma hned po Minecraftu a zvířatech všeho druhu.
Procházet s dětmi příběhy neznamená, že nutně musíte číst text. Jde to i bez něj nebo s jeho minimem. Jsou čtenáři, kterým písmenka nesedí. Ať už proto, že je nebaví nebo jim dělají potíže. I pro tento případ však existují dostupné varianty.
Nakladatelství Portál si pro nás připravilo další jedinečnou relaxační lahůdku. Španělská autorka Soledad Romero Marino a ilustrátorka a grafička Renee Hao vezmou čtenáře do světa magických čísel, šestiúhelníků, spirál, vzorů, fraktálu a dalších.
V předchozím kousku od italského entomologa a spisovatele Gianumberta Accinelliho jsme se vydali Pod hladinu. Dnes zamíříme naopak Do nebes a bude to výlet skutečně fascinující!
Nakladatelství Host přináší v roce 2024 jedinečnou publikaci, která boří mýty o vlcích způsobem, jenž zaujme jak mladé čtenáře, tak dospělé. Tento 265 stránkový přírodopisný komiks spojuje vědeckou přesnost s poutavým vyprávěním skutečných příběhů.
Co na tom, že cácorka už je prvňáček a mohlo by se zdát, že pro ni Motýlek motýl není a je na něj velká. To je, moji milí, velký omyl! Pojďme si o tom říct něco víc:
Vzpomínáte na leporelo Do pelíšku od Petra Horáčka? Máme tady další krásný kousek pro knihomoly v plenkách (i trošku starší). Předchozí knížka nejen do postýlky obsahovala výřezy, průřezy a interaktivní hračičku na závěr. Kdopak tu spí? na to jde trošku jinak.
Neptám se vás poprvé. Mezi ty naše se rozhodně zařadil Petr Horáček. Jeho styl lahodí mému oku a představuje balzám. Je jemný, realistický, přesto měkký a hřejivý. Ano, popisovat obrázky mi vážně nejde, nicméně přejděme k jádru věci – knihy:
Máte pocit, že je nadpis špatně? Ujišťuji vás, že není. Ač jsou totiž Pohádky kancelářské krysy na první pohled nápadité a snad i originální, po přečtení se koná pouhé pokrčení rameny a náznak lhostejného pousmání, avšak žádné velké ohromení či snad neutuchající nadšení.
Petr Horáček se u nás doma neobjevuje poprvé a mám takový pocit, že ani naposledy! Ilustroval například knihu od Joyce Dunbar Pan Baf, sám si potom (mimo jiných) vystřihl Nejkrásnější místo na světě nebo stejně poeticky krásnou Husu Lízu a vánoční hvězdu. Směle tedy vyrazme na setkání se slonem – á propos – měli jste v dětství imaginárního kamaráda?
Máte domácího mazlíčka? A dostává pod stromek dárky? Přilepšujete těm hospodářským nebo do krmelce v lese? Víte, co tam patří nebo nepatří? Tak ani na jedno vám dnešní kniha odpověď nedá, nicméně zvířátka v ní rozhodně nechybí!
Ne, klid, já vím – dětské knihy už jsme tu měli a ještě mockrát mít budeme. Jde o to, že dnešní kousek zatím ještě nevyšel. Ale oslovila mě autorka, zda si nechci přečíst a napsat recenzi ještě před vydáním, zatímco běží „předprodej“. Ono se pro to používá takové krásné anglické slovíčko „crowdfunding“. Je to vlastně další cesta, jak dostat knihy do světa. Knihy od Pointy tu vídáte celkem často (někdy je to paráda, jindy průměr, potom přijde průšvih… tak už to chodí) a Králíček Toníček rovněž spadá pod ně. Jak mě zaujal? Kde ho můžete případně podpořit? Pojďme se na to podívat!
…Ale to neznamená, že si knihu pro ně nemůžu užít! Technicky vzato jsem, bez ohledu na věk, stále dítě svých rodičů. Pokud by byl někdo detailista a chtěl se v tom nimrat. Nebo pokud hledáte argument, když vám někdo vyčte, že se jako dítě občas chováte. Ono není na škodu pustit ho občas ven a být lehce infantilní a tak. Co? Jo? Ne? Jdeme se radši podívat, co říká anotace o dnešním kousku:
...cos to Janku, cos to sněd? Velmi duchaplný úvod. Dobrá, přejdeme menší stávku kreativity a půjdeme se podívat na zoubek novince od nakladatelství Portál, která má nejednu přidanou hodnotu a potenciál alespoň na chvíli zabavit neposedná dítka!
Skutečně si myslíte, že klišé jsou výsadou pouze romantické a erotické literatury? Pak vás ráda vyvedu z omylu. Nejsou. Bez větších obtíží je zvládnete odhalit v detektivkách, thrillerech, hororech a ano i v dětské literatuře. Dnešní titul si mě získal právě tím, že jedno takové zaběhlé klišé pojal odlišně.
Inu, to bylo
duchaplné, což? Docela bych se nad zvoleným citoslovcem (je to doufám
citoslovce?) pozastavila. Učíte děti, jak dělají zvířátka? Mimo dnešní kočkové
téma – jaký zvuk u vás doma vydávají kravičky? Nás vždycky učili, že bů. Jenže
malá vyrostla vedle kravína a krávy podle ní dělají mů a nazdar. A co teď s tím?
Ano, řeším blbosti, já vím. Jdeme se raději podívat na knihu!
